ISSS -- Local and regional information society 3.--4. dubna 2006
Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis

Reforma veřejné správy a její naděje (KSČM)

Reforma veřejné správy se nepovedla. Nové kraje, které měly v české historii většinou krátké trvání, svou velikostí ani počtem obyvatel netvoří jediný statistický soubor a nejsou využitelné ani pro potřeby statistiky EU jako jednotky NUTS 2. Nejsou plnohodnotné ani z pohledu státní správy -- např. policie, soudy a pošty jsou stále organizovány podle původních sedmi krajů.

Došlo ke zrušení okresních úřadů, které představovaly nejkvalitnější stupeň veřejné správy, na jejichž úrovni byla identická struktura státní správy a samosprávy. Okresní města se za čtyřicet let své existence přirozeným vývojem stala centry oblastí a přirozenými uzly veřejného života. V každém z okresů, které byly mimochodem také svou velikostí homogenní, bylo více než sto obcí. Jestliže optimálně lze přímo řídit 8 až 12 podřízených, pak správa takového počtu obcí již vyžaduje samosprávné prvky.

Vývoj po roce 1990 přinesl živelný nárůst počtu malých obcí, takže dnes jich je v ČR přes 6250. Následovalo přirozeně pověření mnoha z nich výkonem rozličných prvků ze státní správy (matrika, stavební úřad atd.) a vzniklo dokonce 205 obcí s rozšířenou působností. Jestliže občan potřebuje cokoliv zařídit, musí dnes navštívit úřady až v devíti různých obcích či městech. To už vůbec nehovořím o situaci v Praze, kde často ani rodilý Pražák neví, kam patří jeho byt.

Východiska

Pro územní členění státu stále platí, že nejmenší jednotkou je katastrální území, v němž jsou průběžně a samostatně číslovány parcely, následují obec, okres a kraj. Zdálo by se přirozené, že jednotlivé složky do sebe budou jednoznačně zapadat. Chyba lávky! V Praze je velmi časté, že jedno katastrální území je rozděleno mezi několik městských částí (i obvodů), v republice existuje dokonce deset katastrálních území, která leží ve třech okresech. Požadavek vlády, aby vztahy byly uvedeny do souladu v rámci kraje (nového), okresu (starého) a okrsku (správního obvodu obce s rozšířenou působností, ó, to je název), je možný vyplnit všude kromě Prahy.

Zcela výjimečnou roli v této oblasti tvoří báze dat o nemovitostech a úloha ČÚZK, který ji vede, je v tomto směru nezastupitelná. Nikoliv jen kvůli katastru, protože výše požadované úpravy již jsou před dokončením. Ale resort ČÚZK spravuje také souřadnicové systémy, pomocí nichž lze každou nemovitost či předmět na ní umístěný jednoznačně lokalizovat. Chci varovat před duplicitním pořizováním digitálních dat. Došlo by k tomu, že stejná parcela nebo silnice bude mít v registrech různých správců rozdílné souřadnice! Aby k takovým krokům nedocházelo, je nezbytné upravit příslušnou legislativu.

Počítač a internet představují dnes novou hodnotu v oblasti poznávání světa

Počítač a internet -- to je oboustranná komunikace, kterou uvedená média nabízejí. Je zřejmé, že i pro veřejnou správu se otevírají nové možnosti. Díky tomu, že se v mnoha obcích, organizacích a státních institucích vytvořilo vhodné prostředí pro vlastní tvorbu bází dat, vyrostlo mnoho šikovných tvůrců SW, kteří pak vytvořili pro své organizace vlastní registry dat a systémy pro jejich správu.

V současnosti je nutné (a hospodárné) lokální báze propojit a umožnit, aby ty z nich, které mají být podle zákona veřejné, byly dostupné dálkovým přístupem. Ne proto, aby mohl kdokoliv uložená data změnit, ale pouze číst a zpracovávat, což v mnoha případech postačuje. Za uložené údaje musí jejich správce ručit, musí je průběžně aktualizovat a zálohovat, aby nedošlo chybnou manipulací k nenahraditelné ztrátě. Před zneužitím musí také ochránit ty části datových bází, které nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Je nutné, aby údaje ze všech databází povinně využívaly všechny složky státní správy, aby občan nemusel dokládat nic z toho, co bylo již jednou, po ověření správnosti, uloženo v registrech vedených státem.

Putovat musí informace, nikoliv občan

Trvalým řešením nemůže být poskytování ověřených výpisů na obecních úřadech nebo na poštách. Řešením nemůže být ani dávkové předávání dat z centrálních registrů, protože již druhý den jsou předaná data zastaralá. Řešením bude až sdílení dat, tedy dostupnost aktuálních a živých databází každým z oprávněných. Protože devadesát procent ověřovaných výpisů ze státních registrů slouží opět pro státní úředníky, nic by nemělo zabránit zavedení tohoto principu do praxe.

Občan by pak své podání učinil přímo v obci či na jiném, ale vždy jen na jediném místě. A uhradil kolkový poplatek. Vše ostatní musí vyřešit kompetentní úředník. Postupně by se mělo stát samozřejmostí, aby takové podání mohl odeslat každý přímo ze svého domova, pochopitelně s ověřeným podpisem. Poté by se stalo zcela nedůležitým, do kterého města má žádost putovat. Na každý úřad by bylo stejně blízko.

Základním předpokladem pro navrhované řešení je zavedení vysokorychlostního internetu, aby byl dostupný všude, pro všechny domácnosti. A zdarma.

Ing. František Beneš, CSc., místopředseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí PS PČR, KSČM