Další ročník dnes již mezinárodní konference Internet ve
státní správě a samosprávě -- ISSS 2000 je za námi. Stejně jako předchozí
dva ročníky nezklamal a doufejme, že příznivcům nových směrů v oblasti
informačních technologií a informační společnosti přinesl i nové poznatky.
Letošní konference byla z mnoha důvodů mimořádně významná, a to nejen kvůli
rekordní účasti, jež předčila veškerá očekávání. Počet přítomných se
totiž vyšplhal ke třinácti stovkám, přičemž nezanedbatelné bylo i zastoupení
zahraničních delegátů. Důvodem, kvůli kterému na konferenci přijelo téměř sto
účastníků z celkem třiadvaceti zemí světa, byl bezesporu seminář TeleCities.
V průběhu konference, v rámci slavnostního pondělního
večera, byly vyhlášeni a oceněni vítězové letošních soutěží Český zavináč,
Zlatý erb a Geoaplikace roku. Na závěr slavnostního večera vyzval primátor Hradce Králové
Oldřich Vlasák národní asociace všech evropských zemí k uspořádání
podobných soutěží jako je Zlatý erb, které by mohly motivovat města a obce
k používání informačních technologií při rozvoji elektronické demokracie.
Jenom dokonalé využívání informačních systémů včetně Internetu může do
rozhodovacích procesů veřejné správy přinést větší otevřenost a průhlednost, a
tím přispět k podpoře demokratických mechanismů.
Velmi významným bodem letošního ročníku bylo podepsání
Helsinské deklarace Global Cities Dialogue. Celkem jedenáct představitelů velkých
měst se svým podpisem připojilo k této významné evropské iniciativě.
Z našich měst to byla Praha, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Plzeň, dále pak
města Metz, Swarzedz, Katowice, Riga, Vilnius a Martin.
Telekomunikace a liberalizace
Na loňské konferenci se hodně diskutovalo o cenách za
telekomunikační služby a o tom, jak negativní vliv to má na rozvoj českého
Internetu a na využití informačních a telekomunikačních technologií, zejména v
"nepodnikové sféře" (školství, v domácnostech atd.). Řešení bylo,a
dodnes stále je, spatřováno v liberalizaci celého telekomunikačního sektoru. Od
loňského března se ale mnohé změnilo. Naši zákonodárci "poněkud
přehodnotili" původní závazek České republiky plně liberalizovat tuzemský
telekomunikační trh k 1. lednu 2001 a plně jej otevřít konkurenci. Narážím tím na
známý paragraf 78 nového telekomunikačního zákona, který fakticky zachovává
monopol Českého Telecomu ještě po dva nadcházející roky. Jak řekl přímo na
konferenci ISSS místopředseda vlády Pavel Mertlík, Telecomu je nutné dát určitý
prostor na adaptaci (asi bez ohledu na to, že svůj dosavadní monopol získal mimo jiné
také proto, aby se včas a nikým nerušen mohl připravovat na liberalizaci trhu). Nic
nepomohlo ani vystoupení představitele Evropské unie Jörga Wenzela, který opakovaně
zdůrazňoval liberalizaci telekomunikací jako alfu a omegu všeho, co souvisí s
budováním informační společnosti. My považujeme za přednější poskytnout další
prostor k adaptaci dosavadnímu monopolnímu operátorovi.
Zajímavé bylo, jak Unie, podle slov pana Wenzela, klade v současné
době největší důraz na nástup co největší konkurence v místních přístupových
sítích. To je ale přesně to, proti čemu náš nový telekomunikační zákon spíše
bojuje, než aby to podporoval. Evropská unie chce, aby dominantní operátoři, kteří
získali většinu přístupových sítí "zděděním" z dob své monopolní
existence, do nich za jasně definovaných a nediskriminujících podmínek pouštěli i
další operátory. Náš telekomunikační zákon ovšem tuto problematiku řeší
natolik neurčitě a vágně, že je to pomalu stejné jako kdyby ji neřešil vůbec. V
konkrétním případě přístupových sítí Českého Telecomu je díky odsunu volby
operátora přístup alternativních operátorů, dokonce ze zákona, znemožněn po dva
roky.
Nicméně evropská unie podle slov pana Wenzela hodlá velmi pečlivě
sledovat jak kandidátské země přistupují k liberalizaci. Nejbližší
příležitostí k takovémuto hodnocení bude nadcházející 4. summit mezi
Evropskou unií a zeměmi bývalé východní a střední Evropy, který proběhne v dubnu
ve Varšavě. Má být zaměřen především na liberalizaci telekomunikací. Bude
zajímavé, jak tam naši nejvyšší představitelé uspějí s přístupem
"liberalizovat ano, ale bez připuštění konkurence".
Bude nový ministr dopravy i ministrem spojů?
Za pozitivní moment letošní konference ISSS lze považovat
skutečnost, že se jí, byť jako "pouhý" účastník, zúčastnil i
designovaný ministr dopravy a spojů, dosavadní poslanec za ČSSD Jaromír Schling. Již
jen to, že považoval za účelné přijet a sledovat dění, můžeme považovati za
dobrý signál. Ministr Březina, který podle slov místopředsedy vlády Pavla Mertlíka
bude mít na starosti praktickou realizaci kroků státní informační politiky, se
konference nezúčastnil vůbec. Pan Schling přišel i na neformální setkání
poslanců s novináři, které se v rámci konference konalo, a zde odpovídal na dotazy
přítomných. Nesmírně sympaticky zněla tato jeho věta: "mohu slíbit, že MDS
ČR nebude už jen ministerstvem dopravy", čímž mínil, že se hodlá
intenzivněji zabývat i oblastí telekomunikací.
Elektronická aliance
Letošní konference ISSS se kromě pana Schlinga
zúčastnilo i několik poslanců. Někteří pouze jako posluchači, jiní se angažovali
při předávání cen v soutěžích (například Petra Buzková). Aktivně na konferenci
vystupovala zejména trojice Mlynář, Langer a Gross, kteří se "sešli"
zejména nad zákonem o elektronickém podpisu (zatímco čtvrtý z formálních
předkladatelů zákona, Cyril Svoboda, přítomen nebyl). Zmíněným třem poslancům se
zřejmě zalíbil termín "elektronická aliance", který pro své spojenectví
začali používat.
Naznačili také něco ze svých budoucích plánů:
"elektronická aliance" by se chtěla nějak zasadit o podporu rozvoje
prostřednictvím úlev na daních, a to zejména pro fyzické osoby, které budou
investovat do svého vlastního rozvoje a vzdělávání. Poslanec Langer by rád
dosáhnul toho, aby náklady fyzických osob na informační technologie a na Internet
byly odpočitatelné z daní (a prý to nebyl jen spontánní nápad na místě). Poslanec
Mlynář pak zmiňoval celý nový zákon, který by se měl týkat "domácích
PC" -- žádné bližší podrobnosti ale nebyly sděleny. Uvidíme, co
"elektronická aliance" dokáže prosadit.
Jaké jsou tedy závěry z letošní konference?
Podle nezávislého novináře Jiřího Peterky se ukázalo, že
samospráva, a s ní i podnikatelská veřejnost, se Internetu náležitě chopila a
pilně jej využívá ke svému prospěchu. Na konferenci bylo k vidění mnoho
zajímavých a užitečných projektů, které vesměs vznikly z vlastní iniciativy a
byly také financovány z vlastních zdrojů. Státní správa, na úrovni jednotlivých
resortů, vykazuje větší setrvačnost a zatím ke všemu přistupuje rezervovaněji.
Objevují se zde i skutečné perly (např. registr ukradených vozidel na Internetu), ale
celkově je zde stále co dohánět. Vedení státu, a zejména ta jeho část, která má
na starosti zásadní koncepční rozhodování o tom, zda chceme směřovat k tzv.
informační společnosti se chová jako by se jí celá záležitost příliš netýkala.
Programový ředitel konference František Dohnal ji zase hodnotí
takto: "Konference ukázala, že samotné aktivity státní správy nestačí
k budování informační společnosti. Aby vůbec nějaká informační společnost
mohla vznikat a dále se rozvíjet, je k tomu zapotřebí partnerství měst, obcí a
soukromého sektoru. Také se ukázalo, že chceme-li alespoň držet krok s rozvojem
informační společnosti ve světe, měli bychom co nejrychleji přejít od diskusí
k činům. Nebo, jinými slovy, ta doba by se měla zkrátit. Dokladem toho, že to
jde, může být příklad našich lotyšských kolegů, který na konferenci zazněl.
Počátkem roku 1997 se prý rozhodli, že je potřeba školy vybavit připojením na
Internet, na konci téhož roku vypsali tendr a koncem roku 1998 měly všechny školy
připojení k internetové síti."