Projev Petra Nečase, předsedy vlády České republiky, pro ISSS 2013

9. 4. 2013, 12.00

Pozn.: Premiér Nečas se nakonec díky nabitému programu slavnostního zahájení ISSS 2013 nezúčastnil a na podiu jej zastoupil výkonný místopředseda Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Zdeněk Zajíček.

Vážený pane místopředsedo senátu, vážené poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři, vážení členové vlády, vážení hejtmani, vážené primátorky a primátoři, vážené starostky a starostové, vážení představitelé veřejné správy, vážení hosté, dámy a pánové, dovolte, abych vás i já co nejsrdečněji pozdravil u příležitosti konání tradiční a prestižní konference Internet ve státní správě a samosprávě, která letos slaví úctyhodných 16 let.

Toto pravidelné setkání všech, kteří jsou dobrovolně i nedobrovolně dotčeni rozvojem moderních komunikačních a informačních technologií, ať už na straně dodavatelské nebo odběratelské, vždy dokázalo přitáhnout obrovský zájem a pozornost. Není tomu jinak ani v letošním roce. A to především proto, že zde můžeme sledovat moderní trendy a vize, kam se pohne elektronizace veřejné správy v nadcházejících měsících a letech, a samozřejmě také proto, že jde o skvělou příležitost pro hodnocení toho, co se povedlo či nepovedlo.

Dovolte mi proto právě v tuto chvíli, kdy jsou rozpočty státu i územních samospráv napjaté, kdy hledáme úspory ve fungování státu a celé veřejné správy, kdy bohužel nefungují nebo kolabují některé infomační systémy a kdy vznikají pochybnosti o efektivnosti a transparentnosti zadávání zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií, představit několik tezí, které jsou pro mě jako premiéra a předsedu Rady pro konkurenceschopnost a informační společnost jistým východiskem z nastalé situace.

Teze první – Informační a komunikační technologie jsou dobrý sluha, ale špatný pán

Elektronizace veřejné správy není cíl, ale prostředek k lepšímu, modernějšímu, dostupnějšímu a efektivnějšímu fungování státu a samospráv. Nezaměňujme nebo spíše nenechme si vnutit jiný postoj nebo přístup. Je mnoho agend, které veřejná správa vykonává, a ne všechny jsou v tuto chvíli připraveny na elektronizaci. Pokud nebudeme mít jasnou představu o redukci agend a procesů, které je provází, nespouštějme v nich za každou cenu elektronizaci. Nasazením ICT na špatné procesy nezlepšíme fungování veřejné správy.

Teze druhá – Nejsme tak bohatí, abychom si některé věci pořizovali dvakrát nebo třikrát

Důsledkem zakořeněného resortismu, mnohdy neschopností otevřeně komunikovat nebo spolupracovat, je často stav, kdy realizujeme vedle sebe projekty, které na sebe nenavazují nebo dokonce které řeší stejnou problematiku několikrát. Všechno ale stojí peníze, peníze nás všech. Není důvod, proč by některé hardwarové nebo softwarové prostředky nemohlo sdílet více resortů, více subjektů veřejné správy. Existují již projekty, kde se takový postup osvědčil. Existují projekty, kde umíme sdílet infrastrukturu nebo aplikace i se soukromou sférou. Není žádný důvod, aby se princip sdílení nestal základním východiskem našeho společného úspěchu a naopak izolovaný resortně individualistický přístup málo podporovanou výjimkou, která musí být vždy nezpochybnitelně věcně i ekonomicky zdůvodněna a obhájena.

Teze třetí – Nemusíme měnit vše a hned, kdy se objeví nová verze počítače nebo aplikace

Každý dnes musí zvažovat – firma, podnikatel, občan i stát, zda si pořídí nové auto nebo ještě několik let vydrží v tom starém, ale stále ještě funkčním. Ano, stejného principu bychom se měli držet i v oblasti ICT. Existuje plno skvělých a jistě dokonalejších prostředků než jaké známe z minulého století. Ale položme si otázku, zda skutečně v těchto ekonomicky hubených letech musíme vždy měnit funkční a pro zvládání procesů postačující prostředky. Ono to totiž není jen o výměně hardwaru a softwaru, ale také o přípravě a zaškolení těch, kteří budou celé systémy obsluhovat. Není možné trvale podceňovat lidskou stránku v této oblasti. Uživateli všech těchto systémů jsou totiž nakonec vždy jen a jen lidé.

Teze čtvrtá – Nebojme se zastavit špatný ICT projekt

Poslední příklady z celé republiky ukazují, že je někdy lepší zastavit špatně připravený ICT projekt, než v něm pokračovat. Kumulace chyb ve špatně připraveném anebo špatně řízeném projektu nás ve většině případů stejně jednou dostihnou. Ano, je to nepříjemné. Ale nastavme si radši brzdné mechanismy včas, na začátku rozhodovacího procesu, zda investici provést nebo ne, než pak složitě hledat cesty, jak zachraňovat nezachranitelné. Ušetříme si čas i peníze.

Teze pátá – Pořizujme s rozvahou a zdravým rozumem, definujme jasně role dodavatelů pro dodávky různého druhu ICT zboží a služeb

Nejen mediálně, ale mám pocit, že i fakticky, se bohužel stala oblast ICT jednou z nejméně průhledných z hlediska cen a kvality. Dochází k jakési změti služeb, které vypadají, že jedna bez druhé nemůže existovat, že musí existovat jakýsi nepřehledný balík zboží a služeb, ale ukazuje se, že opak je pravdou. Není možné dál pokračovat v objednávání softwarových služeb přes služby infrastrukturní a obráceně. Není možné dál spojovat dodávku systému na klíč s jeho další údržbou. Stát a samosprávy musí vědět, co objednávají. Dodavatelé musí vědět, co dodávají. Některé ze služeb ICT se staly komoditou, kterou je možné nakupovat transparentně například přes elektronické tržiště. Složité softwarové projekty musí být dodávány po důkladné analýze, existenci architektury systému a pak vlastní dodávky. Architekti také nestaví domy, ale „kreslí je“. Stavební firmy zase neprojektují, ale staví. Takové principy je třeba okamžitě nastolit i v oblasti ICT.

Dámy a pánové, těchto pět tezí není v žádném případě vyčerpávající výčet nutných podmínek pro další efektivní rozvoj elektronizace veřejné správy, ale podle mého přesvědčení by mohlo být základem pro definici jasných pravidel, za kterých by se mohlo využívání ICT ve veřejné správě dlouhodobě a transparentně rozvíjet. Podařilo se nám mnoho projektů, které mají do budoucna obrovský přínos, ale musíme najít sílu je dotáhnout do konce a neznehodnotit je nekoncepční a nepromyšlenou záplavou dalších a dalších nápadů.

To je také důvod, proč jsem ze své pozice předsedy Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost uložil výkonnému místopředsedovi Rady Zdeňkovi Zajíčkovi, aby nejpozději do konce června letošního roku připravil jím vedený Řídící výbor pro informační společnost komplexní materiál, který by řešil otázku dlouhodobé udržitelnosti správy a rozvoje ICT ve veřejné správě a který by stanovil jasná pravidla nákupu zboží a služeb v oblasti ICT. Musí také definovat principy tvorby architektonických plánů v oblasti ICT, roli hlavního architekta eGovernmentu, způsob financování služeb ICT, ať již z národních nebo evropských zdrojů. Vím, že se na tomto materiálu pracuje už delší dobu, ale nastal čas, kdy je potřeba dokument dát na stůl. Za naprostou samozřejmost považuji, že takový materiál je a bude projednáván se zástupci krajské i obecní samosprávy, napříč politickým spektrem zastoupeným v parlamentu, ale také se zástupci akademické sféry a profesních svazů a organizací. Takový dokument by měl přetrvat i do budoucích let, a proto potřebuje nezbytně širokou politickou i profesní podporu. Věřím, že i vy takový koncepční dokument podpoříte a následně uvedete v život.

Přeji úspěch letošnímu ročníku konference.

RNDr. Petr Nečas, předseda vlády České republiky