Loňský rok byl zcela zásadní a zlomový

26. 2. 2013

říká v rozhovoru pro Veřejnou správu online Robert Ledvinka, který je ve funkci náměstka pro veřejnou správu Ministerstva vnitra ČR necelé tři měsíce. Problematice informatizace veřejné správy se ale věnuje léta a má za sebou řadu úspěšných projektů včetně systému základních registrů. V následujícím materiálu stručně hodnotí uplynulý rok a poodhaluje i priority MV v následujícím období…

Jaký byl z vašeho pohledu pokrok v eGovernmentu v minulém roce?

Pro rok 2012 je s odstupem možné použít pojem „začátek skutečné revoluce“ nebo „od slov k činům“. Loňský rok byl skutečně zcela zásadní a zlomový. Podařilo se nám uvést do ostrého provozu pilíř moderní veřejné správy, tedy systém základních registrů, a kromě toho, že již máme na jednom místě všechny údaje o obyvatelích našeho státu v jejich životních rolích ve vazbě na konkrétní adresné a územní atributy a postupně také s jejich právy a povinnostmi, jsme také zajistili, že tato data jsou při každé změně okamžitě aktualizována a sdílena všemi oprávněnými úředníky a úřady veřejné správy. Musíme si uvědomit, že jsme vlastně úplně poprvé získali nástroj k reálné optimalizaci a řízení veřejné správy. Prostřednictvím Registru práv a povinností disponujeme pasportizací působností jednotlivých úřadů a úředníků ve více než 500 agendách a v některých z více než 490 tisíc úředních rolích. Víme prostřednictvím jakých informačních systémů danou úřední roli vykonávají a známe také frekvenci jejich aktivity. Umíme, ale hlavně trvale budeme umět, poskytovat vládě, Parlamentu a dalším oprávněným subjektům reálná data o činnosti v každé z registrovaných agend.

Zahájili jsme také postupnou implementaci procesního modelování agend do veřejné správy. Budeme schopni ověřit, kolik nás výkon každé registrované agendy v reálných podmínkách stojí a budeme schopni je touto cestou velmi účinně optimalizovat. Podle prvních odhadů z pilotního projektu by bylo možné nalézt v první etapě úspory ve výši cca 15 % stávajících nákladů na výkon veřejné správy.

Takže bych asi shrnul tak, že jsme loňským rokem začali zcela novou etapu modernizace veřejné správy, etapu, kterou lze nazvat procesní reformou veřejné správy.

Do vaší kompetence náměstka nyní patří řada útvarů, které byly v předchozí době daleko roztříštěnější… Zdá se, že by to mohlo mít pozitivní dopad na zrychlení celkové reformy veřejné správy…

Ano, snahou vedení ministerstva bylo sjednotit problematiku veřejné správy a její modernizace do jednoho integrovaného celku a přistupovat tak k řešení komplexně. Zda to bude mít pozitivní dopad na zrychlení celkové reformy veřejné správy nevím. To ukáže čas, ale osobně jsem přesvědčen, že jdeme správným směrem. Nově konstruovaný úsek pro veřejnou správu vytváří podmínky k naplnění hlavního cíle Ministerstva vnitra v oblasti vnitřních věcí státu, který se dá shrnout do několika následujících bodů:

• zkoumání společenské problematiky v okruhu své působnosti, analýza dosahovaných výsledků a opatření k řešení aktuálních otázek,
• zpracování koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které jsou předkládány vládě České republiky,
• informování veřejnosti o návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem,
• péče o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky,
• příprava návrhů zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila,
• péče o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činit podle zákonů potřebná opatření k nápravě.

Jaké budou hlavní priority při čerpání prostředků EU na Smart Administration v novém programovacím období?

Hlavní priority při čerpání prostředků EU na modernizaci veřejné správy budou pro roky 2014–2020 tématické okruhy definované Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+. Velmi stručně tam jsou definovány následující okruhy:

• dokončení datového fondu veřejné správy a jeho sdílení,
• dokončení krizové, kritické a provozní infrastruktury státu,
• přechod na koncept sdílených služeb veřejné správy a sdílení služeb informační společnosti,
• digitální agenda,
• identifikace, autentizace a autorizace,
• zajištění přístupu k veřejnému datovému fondu všem skupinám obyvatel,
• přechod na koncept otevřených dat,
• přechod na IPv6,
• vzdělávání ve veřejné správě a eGovernmentu.

Bude MV podporovat využívání moderních technologií jako například cloudových řešení, virtualizace apod. v celém spektru veřejné správy?

V souladu s tématickými okruhy definovanými Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+ jednoznačně ano. Je ale asi jasné, že vždy budeme primárně implementovat jakékoliv technologie výhradně až na základě podrobné a přesné procesní analýzy. Tedy až na základě znalosti reálné a validními daty podložené potřeby změny v procesu budeme volit vhodná technologická řešení. Nebudeme tak řešit primárně IT technologie, ale procesy ve veřejné správě. Navíc vždy při absolutním respektování konceptu sdílení služeb veřejné správy a sdílení služeb informační společnosti.

Děkuji za rozhovor.

Prokop Konopa