Vždy jsem byl stoupencem užitečného e-governmentu

6. 3. 2012

říká v tradičním bilančním rozhovoru pro Veřejnou správu online Ing. Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Vedle hodnocení roku 2011 se v něm dotýká i postupu prací na jednom z připravovaných základních registrů, neskrývá své názory na současný rozvoj e-governmentu, zmiňuje novinky související s novým občanským zákoníkem a zdůrazňuje, že i v oblasti zeměměřictví se podařilo dosáhnout značného pokroku.

Jak byste stručně shrnul uplynulý rok?

Loňský rok byl nepochybně ovlivněn těmi ekonomickými problémy, které trápí nejen Českou republiku, ale celou Evropskou unii. Museli jsme se vyrovnat se snížením rozpočtových výdajů o téměř 10 %, přitom nepřipustit dopady těchto škrtů na ty nejdůležitější služby a produkty, které zajišťujeme. Nebyl to úplně snadný úkol, ale v podstatě se jej podařilo naplnit. Zápisy do katastru nemovitostí běžely plynule, čekání na jejich provedení se ustálilo v rozmezí od jednoho do maximálně tří týdnů a z těchto mezí nevybočilo ani v loňském roce. Počet podání k zápisu do katastru nemovitostí během roku rostl jen mírně pod vlivem mírného oživení hypotéčního úvěrování. Těsně před koncem roku však počet návrhů na vklad prudce vzrostl zřejmě z důvodů očekávaného zvýšení správního poplatku od 1. ledna 2012 i dalších změn v daňové oblasti. Na lhůty vyřizování to však velký vliv mít nebude, neboť počátkem roku 2012 počet návrhů rychle klesl a katastrální úřady tak mají prostor pro návrat k běžným lhůtám vyřizování zápisů. Digitalizaci katastrálních map úsporná opatření ve státním rozpočtu sice trochu ovlivnila, ale přesto za loňský rok přibylo 1094 katastrálních území s digitální formou katastrální mapy, což je přes 8 % z jejich celkového počtu. To určitě není za této situace špatný výsledek. Když srovnám naše podmínky s některými zeměmi, odkud mám informace od svých zahraničních kolegů, nejsme na tom nejhůře. Důsledky realitní a finanční krize se v řadě zemí projevují razantnějším snižováním počtu zaměstnanců či platů. Na druhé straně by jistě bylo příjemnější, kdyby existoval věrohodný střednědobý či dlouhodobý finanční plán, který by umožnil provádět změny racionálněji tak, jak to dokážou například v sousedním Německu.

Zavedli jste něco nového, co potěší veřejnost?

V posledním roce jsme nepředstavili nic převratného, spíše pokračujeme v rozvíjení našich úspěšných aplikací a služeb. Hodně jsme soustředěni na přípravu elektronické komunikace vstupu do katastru nemovitostí. Pracujeme jak na projektech, které mají zajistit naši plnou schopnost pracovat s elektronickou formou písemností, jako je systém pro elektronický oběh dokumentů, který bude napojen na ISKN, ale také na rozhraních vůči našim klientům, kde navazujeme na již funkční formulářovou aplikaci, pomocí níž notáři předávají výsledky dědických řízení. Dokončujeme také aplikaci usnadňující podávání návrhů na vklad práv. Tato naše aktivita by měla nalézt své plné využití v roce 2014, kdy nový katastrální zákon navazující na nový občanský zákoník přinese odstranění zbývajících překážek pro podávání návrhů na vklady práv v elektronické formě. Pak by mohl celý proces od uzavření smlouvy až po provedení zápisu v katastru a vyrozumění účastníků řízení o provedeném zápisu fungovat elektronicky.

Jak pokračuje příprava systému základních registrů?

Současný stav asi nejlépe vyjadřuje rčení „Jde to, ale dře to!“. To je z mé strany o něco pozitivnější vyjádření, než bych použil dříve. V současné době se Ministerstvo vnitra snaží dohonit to, co mělo probíhat před půlrokem či rokem. Kdybych viděl ten dnešní přístup dříve, byl bych ohledně spuštění systému základních registrů celkem optimistický. Nyní je však základní otázkou, zda lze v tak krátkém čase stihnout odladění dosud izolovaně budovaných subsystémů do jednoho celku, zátěžové testy a zkušební provoz, to vše za situace, kdy pouze RÚIAN a ISÚI jsou již finálně dislokovány, zatímco všechny ostatní subsystémy jsou dosud umístěny jen provizorně. Podle mých zkušeností je na to vše příliš málo času a museli bychom mít hodně velké štěstí, kdyby se to vše do 1. července podařilo. Jde tedy o krizové řízení tohoto velkého projektu. Samostatně bez vazeb na ostatní registry Informační systém územní identifikace funguje bez větších problémů, již půl roku mají probíhat zápisy nových adres, změn v názvech ulic aj. obcemi a stavebními úřady přímo do systému. Některé obce to berou vážně, jiné se dosud do systému vůbec nepřihlásili. Je tedy zřejmé, že aktualizace dat neprobíhá tak, jak vyžaduje zákon, neboť někteří editoři své povinnosti neplní. Píšeme proto dopisy, ve kterých objasňujeme, jaké potíže mohou po 1. 7. 2012 vzniknout, pokud nebudou v RÚIAN vyznačeny všechny ulice a adresy a doufáme, že se nám přístup obcí a stavebních úřadů touto cestou podaří zlepšit.

Jak se díváte na další rozvoj českého e-governmentu?

Já jsem se vždy cítil být stoupencem užitečného e-governmentu. Proto jsem v té mé oblasti, v zeměměřictví a katastru nemovitostí, vždy prosazoval projekty, které měly jasně definované cíle a přínosy ať už dovnitř našich úřadů, nebo navenek směrem k uživatelům. Vždy jsem také kladl důraz na rozumný poměr mezi přínosy a náklady, zjednodušeně řečeno na to, abychom za vložené peníze dostali odpovídající výsledek nejenom tak nějak administrativně, ale právě z pohledu přínosů pro fungování instituce či pro naše klienty, tedy aby šlo o efektivní investice. Bohužel mám určité podezření, že v České republice občas děláme e-government pro e-government namísto rozumného e-governmentu s přínosem pro občany a pro vládu. Řeší se mnoho velkých projektů, aniž se dostatečně dotahují do konce ve smyslu vyhodnocení jejich efektivity. Někdy mám pocit, že hlavním důvodem je, že na ně lze využít evropské peníze. Takže v současnosti bych spíše než nové projekty preferoval dotažení těch rozpracovaných do konce. A tím nemyslím jen formální dokončení, ale dosažení skutečných přínosů. Překrývání nedotažených koncepčních záměrů novými vzletnými vizemi a koncepcemi je chybná cesta, kterou bychom neměli jít. Měli bychom dokončit registry a vytěžit z nich prospěch pro občany i pro celý veřejný sektor, měli bychom zvládnout komunikační infrastrukturu veřejné správy tak, aby byla přínosem namísto hrozby. Když už jsme se pustili do problematických datových schránek, tak je třeba dotáhnout jejich využití tak, aby nebyly jen z kontextu vytrženou náhražkou poštovního doručovatele, ale zapadaly do celkového systému. Potřebujeme řešit i takové „drobnosti“ jako platby správních poplatků kartami, ověřování identity držitelů elektronických podpisů proti registru obyvatel, neboť řada písemností dnes vyžaduje ověřené podpisy, a jiné.

Hodně se nyní mluví o změnách kolem nemovitostí v souvislosti s novým občanským zákoníkem a novým katastrálním zákonem…

Pokud bude úspěšně dokončeno schvalování nového občanského zákoníku, tak nás od 1. ledna 2014 čeká opravdu mnoho změn. Do katastru nemovitostí bude třeba promítnout novou definici nemovitosti, tedy především zásadu, že stavba je součástí pozemku, zvládnout zapisování 15 nových typů práv včetně nájmů a pachtů zemědělských pozemků, přizpůsobit postupy při zápisech práv zásadě materiální publicity, která zásadním způsobem posiluje význam zápisů v katastru nemovitostí. Bude to vyžadovat zásahy do datové základny informačního systému katastru nemovitostí, změní se obsah i podoba výpisů, přibudou nové výstupy, neboť bude třeba zpřístupnit uživatelům nové údaje. Máme určité obavy z velkého nárůstu počtu zápisů do katastru, neboť nedokážeme přesně odhadnout, jak velký bude zájem například o nepovinné zápisy nájmů a pachtů, jejichž význam pro nájemce či pachtýře bude v tom, že tímto zápisem si zachovají sjednané podmínky i v případě změny vlastníka pozemku. Mohlo by jít opravdu o velké počty zápisů, které nebude snadné kapacitně zvládnout. Zásada materiální publicity, která bude chránit osoby, které nabyly právo k nemovitosti od osoby zapsané v katastru, jako by jej nabyly od skutečného vlastníka, zase vyžaduje podřídit všechny zápisy práv stejnému režimu a v případě právních jednání zachycených ve smlouvách i zpřísnit přezkumnou činnost před zápisem. Nově by se také měly do katastru zapisovat některé cenové a daňové údaje. Obcí by se mělo dotýkat především stanovování daňového základu daně z pozemků v zastavěných územích, který chce Ministerstvo financí zavádět do katastru tak, jak tam dnes jsou pro daně třeba bonity u zemědělské půdy. S novým občanským zákoníkem a katastrálním zákonem bude hodně práce, ale tady nepochybuji o tom, že jde o změny pozitivní.

Ještě jsme se dnes nezmínili o oblasti zeměměřictví…

Za uplynulý rok jsme se určitě posunuli v implementaci evropské směrnice INSPIRE, jejímž praktickým výsledkem bude zpřístupňování všech základních geografických dat různými pořizovateli jednotným způsobem, prohlížecími, stahovacími a transformačními službami, a to včetně metadat. Jsme v zavádění těchto věcí poměrně daleko, uživatelé se o tom mohou snadno přesvědčit na našem geoportálu. Co se týká pořizování dat, pokračují všechny naše projekty, přes některé těžkosti jsme pořídily ortofoto z plánované třetiny území státu, pokračujeme v aktualizaci Základní báze geografických dat a pokračovalo i laserové skenování povrchu kvůli pořízení přesných modelů terénu a pokryvu. Pokračuje i obměna stanic sítě CZEPOS pro přesné určování polohy tak, abychom byly schopni zpracovávat data nejen ze systému GPS, ale i GLONASS a v budoucnosti Galileo a zlepšovat tak komfort měření touto progresivní metodou. Prostě loňský i letošní rok jsou ve znamení mírného pokroku v mezích daných rozpočtovými omezeními.

Děkuji za rozhovor.

Prokop Konopa