Internet a veřejné knihovny jako informační centra
měst a obcí

PhDr. Ivana Štrossová, Okresní knihovna Havlíčkův Brod

Úvod

Veřejné knihovny mají celou řadu předpokladů k tomu, aby mohly poskytovat informační služby pro velmi širokou škálu uživatelů - od žáků základních škol přes studenty středních a vysokých škol a vědecké badatele až po podnikatele, úředníky atd.. Původní funkce veřejné knihovny - tedy zpřístupňování fondů knih, časopisů a zvukových dokumentů - byla doplněna další neoddělitelnou činností a tou je poskytování informací z nejrůznějších oblastí lidského vědění a snažení. Veřejná knihovna se tak postupně společně se svou rolí kulturního a osvětového zařízení stala informačním pracovištěm daleko dříve, než do jejích půjčoven vtrhla automatizace a nejrůznější elektronické databáze. Největším zlomem v poskytování informačních služeb veřejných knihoven je přístup na síť Internet. Dostupnost Internetu změnila a ovlivnila naše možnosti a výrazně rozšířila spektrum našich nabízených a poskytovaných informačních služeb. Veřejná knihovna se za určitých podmínek může stát dobře fungujícím místním informačním střediskem, zabývajícím se zpřístupňováním všech druhů vědomostí a informací svým uživatelům a to na velmi dobré úrovni. Veřejné knihovny však i přes veškerou automatizaci a informatizaci i nadále zůstaly a zůstávají knihovnami pro lidi, kteří k nám chodí nejen za informacemi, ale i za oddychem a zábavou

Veřejná knihovna jako informační centrum obce

Veřejná knihovna má zcela jistě předpoklady stát se v místě svého působení kulturním, společenským a vzdělávacím centrem pro občany a nepochybně i kvalitním informačním střediskem ve všech záležitostech, týkajících se obce či města, kde působí. Většina veřejných knihoven řadu těchto předpokladů běžně splňuje, aniž si to my knihovníci i naši uživatelé a zřizovatelé uvědomujeme a využíváme toho. Jedná se zejména o následující skutečnosti:

Vytvořená (stabilní) síť veřejných knihoven

• V ČR je vytvořena velmi hustá síť veřejných knihoven - podle statistických údajů z roku 1997 se jedná o 6245 knihoven a 1190 poboček. Je-li na území ČR zhruba 6500 obcí, znamená to, že téměř v každém sídle obecního či městského úřadu působí veřejná knihovna, tedy veřejně přístupná instituce, která nabízí základní, popřípadě i speciální služby občanům v daném místě.

Personální vybavení veřejné knihovny

• V roce 1997 pracovalo v síti veřejných knihoven 4131 odborných pracovníků (statistický výkaz bohužel blíže nespecifikuje odborné knihovnické vzdělání a neuvádí ani počet pracovníků malých neprofesionálních veřejných knihoven). Knihovníci, díky svému odbornému vzdělání a praxi, rozumějí způsobům zpracování a ukládání informací a tedy i jejich zpětnému vyhledávání z elektronických databází a proto mohou být dobrými a kvalifikovanými pracovníky informačních center.

Praxe ve vyhledávání, získávání a zprostředkování nejrůznějších informací z místa své působnosti

• Veřejné knihovny dnes běžně shromažďují a zpřístupňují informace o významných osobnostech a událostech v regionu popř. obci, o památkách a významných místech a shromažďují fond regionálních tiskovin. Většina veřejných knihoven má k dispozici nejen tyto regionální informace, ale i aktuální informace o úřadech, firmách, památkách, stravování, ubytování, řada z nich má k dispozici i místní vyhlášky a tiskoviny obecního nebo městského úřadu atd. Pracovníci knihoven dokáží spolehlivě pracovat s celou řadou informačních zdrojů, které nacházejí nejen přímo v knihovně, ale i v informačních zdrojích v místě působení i v síti ostatních knihoven a institucí. Knihovny velmi často spolupracují s celou řadou institucí i odborných pracovníků při získávání informací pro své uživatele a klienty.

Dostupnost knihovnických a informačních služeb veřejných knihoven

• Veřejná knihovna je samozřejmě přístupná komukoliv, kdo ji chce využít.Veřejné knihovny mají provozní dobu přizpůsobenou tak, aby jejich služeb mohli občané využívat zejména ve svém volném čase a knihovna bývá často umístěna v centru obce, popř. přímo v budově obecního nebo městského úřadu. Veřejná knihovna je často označována za velmi konzervativní institucí, což je v tomto případě zcela jistě pozitivní, neboť pro uživatele jejích služeb málokdy nastane situace, kdy na dveřích naleznou oznámení o uzavření, přestěhování nebo snad zrušení instituce.

Kooperace v síti veřejných knihoven

• Veřejné knihovny běžně spolupracují při zprostředkování tzv. meziknihovní výpůjční služby (tzn získávání dokumentů z fondů ostatních knihoven) nebo pomoci při výměně informací, zejména z oblasti regionu. Zásadní význam pro budoucnost má i orientace na vytváření souborných katalogů, systémů sdílené katalogizace a rozvoj meziknihovních služeb a dodávání dokumentů prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií. Stále větší roli proto hraje automatizace knihovnických činností a připojení na síť Internet.

Probíhající proces automatizace činnosti veřejných knihoven

• Automatizace knihovnických činností znamená zpracování knihovních fondů, novinových a časopiseckých článků i regionálních informací do počítačových databází a jejich zpřístupnění v on-line režimu na Internetu, rychlé a spolehlivé vyřizování rezervací a požadavků na meziknihovní výpůjční službu.Úroveň vybavení veřejných knihoven informační a komunikační technikou je nadále v průměru nižší, než je tomu v rozvinutých zemích. Automatizace knihovnických procesů a využití výpočetní a komunikační techniky byly v České republice oproti rozvinutým zemím opožděny. Od roku 1992 přibývá ročně přibližně 50 veřejných knihoven, které začínají používat automatizovaný knihovnický systém. Pokud bude tato dynamika pokračovat, lze předpokládat, že české knihovny mohou v mezinárodním srovnání dosáhnout velmi dobrých výsledků.

Každá věc má však svůj rub a líc a nebylo by asi spravedlivé, kdyby se v tomto příspěvku neobjevila i ta odvrácená strana možností a předpokladů, protože veřejné knihovny se při zavádění nových služeb a nových informačních a komunikačních technologií potýkají s některými problémy. Mezi ty nejvážnější patří:

 

Omezené personální možnosti pro zavádění nových služeb

• Podle statistických údajů bylo v roce 1993 zaměstnáno 4230 odborných pracovníků a v roce 1997 se jejich počet snížil na 4131. Oproti tomu v roce 1993 využilo služeb veřejných knihoven 14 010 595 klientů a v roce 1997 se jejich počet zvýšil na 15 449 909 (+ 1 439 319). Většina veřejných knihoven zaznamenala velký nárůst uživatelů, ale počty zaměstnanců zůstávají stejné nebo se snižují. To někdy vede k tomu, že již nelze rozšířit spektrum služeb a tak knihovna poskytuje jen nejnutnější informační služby a na vytvoření specializovaného informačního pracoviště již nezbývají síly.

Prostorové vybavení knihoven

• Také v této oblasti veřejným knihovnám někdy chybí dostatek prostoru pro zřízení samostatného informačního pracoviště.

Technické vybavení knihoven

• Mezi různými typy knihoven se začínají projevovat podstatné rozdíly v úrovni vybavení. Složitou otázkou budoucnosti je zejména úroveň vybavení veřejných knihoven v menších městech a obcích, které by měly garantovat dostupnost informační sítě pro všechny skupiny obyvatelstva.

Finanční zabezpečení nových služeb

• Knihovny nemají dostatek finančních prostředků na nákup techniky a software pro uživatele.

Z uvedených argumentů přesto vyplývá, že veřejné knihovny se nabízejí, jako vhodné místo, kde lze poskytovat nejen tradiční půjčování dokumentů z vlastních knihovních fondů, ale i velmi kvalitní informační služby a přístup k dokumentům a databázím jiných knihoven a institucí. Také obecná dostupnost služeb pro širokou veřejnost hovoří pro vytváření informačních center přímo ve veřejných knihovnách . Někteří zřizovatelé této možnosti již samozřejmě využívají a ve veřejné knihovně zřizují informační centrum, jako součást jejích služeb.

Granty na podporu zavádění nových informačních technologií ve veřejných knihovnách

Od roku 1997 se v souvislosti s veřejnými knihovnami, automatizací a Internetem velmi často hovoří o grantovém programu Ministerstva kultury České republiky, který nese název Rozvoj informační sítě knihoven - RISK. Díky tomuto programu byla v průběhu let 1997 a 1998 na projekty zpracované veřejnými knihovnami uvolněna finanční částka ve výši téměř 70 000 000 Kč a proto některé okresní, městské a obecní knihovny mají dnes možnost využívat přístup na Internet ve své každodenní činnosti. Také pro rok 1999 byl vyhlášen již třetí ročník programu RISK, ale jeho výsledky doposud nejsou známy. Přesto můžeme konstatovat, že Program RISK znamená významný krok k vyrovnání stavu českého knihovnictví a informatiky se stavem ve vyspělých zemích.

Někteří zřizovatelé obecních knihoven v letošním roce využili i možnosti, které nabízí Program obnovy venkova a prostřednictvím svých projektů na Ministerstvu pro místní rozvoj usilují o zřízení dobře vybaveného a funkčního informačního centra v obci, které bude součástí služeb jejich veřejné knihovny. Ani v tomto grantovém programu však zatím neznáme konkrétní výsledky, ale samotná myšlenka některých zřizovatelů vytvořit informační centrum obce ve své knihovně je velkým krokem a uznáním toho, že veřejná knihovna je pro úřad nejen zřizovanou organizací, ale i dobrým partnerem.

Veřejné knihovny a Internet

Na stránkách Internetu jsem získala kontakt na více než 80 veřejných knihoven a většina z těchto knihoven má i své vlastní WWW stránky na kterých lze získat nejen základní informace o službách veřejných knihoven, ale i řadu informací o místě, kde knihovny působí. Vycházíme-li ze závěrů průzkumu Národní knihovny v Praze, který se uskutečnil koncem roku 1997 ukazuje se , že zmíněný grantový program MK ČR RISK plní svůj účel a že veřejných knihoven připojených k síti Internet rychle přibývá. V závěru roku 1997 bylo napojeno na Internet 69 % okresních knihoven a 11 % městských knihoven. Z celkového počtu 135 sledovaných obecních knihoven nevykázala napojení na Internet ani jediná. Přibližně 70 veřejných knihoven působících ve městech s velikostí nad 10 000 nebylo napojeno na Internet. Napojení na Internet podle průzkumu plánuje do roku 2000 celkem 49 knihoven, tj. 23 % z jejich celkového počtu, z toho 29 městských knihoven a 10 okresních. Obecní knihovny většinou neuvažovaly ani výhledově o připojení na Internet.

Zajímavé je také srovnání průzkumu se situací v severoevropských zemích, kde se v závěru roku 1995 úroveň napojení veřejných knihoven pohybovala v rozmezí 8-44 % (Dánsko 29 %, Finsko 35 %, Norsko 8 %, Švédsko 44 %).

Automatizace knihovnických činností, on-line zpřístupňování knihovních fondů a dalších elektronických databází veřejných knihoven prostřednictvím Internetu znamená v praxi další možnosti v dobré komunikaci mezi samotnými veřejnými knihovnami, ale i mezi knihovnami a jejich uživateli.

Tam, kde jsou ve veřejných knihovnách internetová pracoviště, je možné využívat i dalších informačních zdrojů a materiálů - např. mnoho informací souvisejících s cestovním ruchem, turistikou, ale i podnikáním, místní vyhlášky, usnesení zastupitelstva, informace z oblasti legislativy nebo materiály EU atd.

Výhodou z hlediska veřejných knihoven je zároveň i ta skutečnost, že každá knihovna může získat stejný přístup k týmž materiálům prostřednictvím Internetu, což obzvláště knihovny chudé na zdroje staví do rovnocenné pozice. Obecně lze říci, že poskytnutí volného přístupu k dokumentům prostřednictvím Internetu ve veřejné knihovně je dobrým řešením, neboť zatím jen málo lidem se podařilo získat přístup k Internetu na základě vlastních zdrojů.

Zpřístupnění Internetu občanům měst a obcí je i v souladu se státní informační politikou a do budoucna by tedy veřejné knihovny mohly být opravdu kvalitním zprostředkovatelem obecně dostupných informací. V navrhovaném systému veřejných informačních služeb se navrhuje provozovat veřejné informační služby, kde nejsou podmínky pro komerční zajištění, např. prostřednictvím knihoven. Zároveň to může být i motivací pro producenty informací, neboť informace vystavené na jejich WWW se prostřednictvím internetových pracovišť veřejných knihoven mohou stát přístupné široké veřejnosti.

Zkušenosti veřejných knihoven v oblasti poskytování informací prostřednictvím Internetu

Pro podporu tvrzení, že veřejné knihovny mohou velmi dobře fungovat jako informační centra v místě své působnosti, jsem vybrala z Doporučení IFLA pro veřejné knihovny 10 rad pro knihovny, aby dobře plnily nejen funkci tradiční veřejné knihovny, ale i informačního centra obce a porovnala jsem je s tím, co některé české veřejné knihovny z této oblasti nabízejí na svých webovských stránkách.

Pro srovnání byly namátkou vybrány pouze knihovny, které mají svou vlastní webovskou stránku a které své informační služby provozují buď prostřednictvím samostatného informačního pracoviště, popř. informačního centra, nebo v rámci nabídky svých běžných služeb.

Seznam srovnávaných knihoven:

Státní vědecká knihovna Kladno, Státní vědecká knihovna Hradec Králové, Okresní knihovna Havlíčkův Brod, Okresní knihovna Olomouc, Okresní knihovna Tábor, Městská knihovna Havířov, Městská knihovna Klatovy, Městská knihovna Český Těšín, Regionální knihovna Karviná,Knihovna města Mladá Boleslav, Městská knihovna Nymburk, Městská knihovna Poděbrady, Knihovna Jana Drdy v Příbrami, Městská knihovna Roudnice nad Labem,, Městská knihovna Třeboň, Městská knihovna Velké Meziříčí, Všenorská knihovna, Knihovna Kroměřížska, Městská knihovna Třebíč, Městská knihovna Znojmo.

1. Usiluj o vybudování úplné sbírky tiskovin zabývajících se místem. Buduj věcnou evidenci místních dokumentů, včetně rejstříků místních novin. Buduj obrazovou dokumentaci regionu, jeho minulosti i přítomnosti, podporuj vytváření sbírky topograficky, biograficky a sociologicky významných obrazových a fotografických materiálů.

České veřejné knihovny na Internetu:

Všechny uvedené knihovny nabízejí na své WWW stránce regionální informace. V on-line systému je nabízejí zejména knihovny, které využívají knihovní systém LANius. Tyto knihovny také nabízejí faktografické informace o regionálních osobnostech a událostech. Zároveň nabízejí přehled novinových a časopiseckých článků o regionu. Totéž nabízejí státní vědecké knihovny a Knihovna města Mladá Boleslav. Objevují se i kalendária regionálních osobností v elektronické podobě - např. OK Havlíčkův Brod, popř. Městská knihovna Znojmo. Ostatní knihovny zatím nezpřístupňují elektronické regionální informace na Internetu.

2. Udržuj dobré kontakty s jakoukoli institucí zabývající se zpřístupňováním a uchováváním informací lokálního charakteru a správou archivů.

České veřejné knihovny na Internetu:

Na WWW stránkách se tato informace běžně nevyskytuje. Existují pouze odkazy na ostatní knihovny v regionu a některé knihovny mají zveřejněny informace pro neziskový sektor. Naleznete zde i odkazy na firmu, která poskytuje přístup na Internet, popř. další softwarové a hardwarové firmy.

3. Podporuj či podněcuj vznik pracovní skupiny pro studium místní historie a vydávání vědecko výzkumných prací o místě.

České veřejné knihovny na Internetu:

Na WWW stránkách sledovaných veřejných knihoven se tato informace nevyskytuje.

4. Buď připraven vyhledávat informace vně vlastních zdrojů knihovny, ve fondech jiných knihoven, specializovaných institucí či nepublikovaných pramenech. Buď zároveň připraven zpracovat dotazy jiných institucí.

České veřejné knihovny na Internetu:

Veřejné knihovny, které používají systém LANius mají na svých stránkách odkaz na souborný katalog SKAT, popřípadě odkazy na informační instituce, vyhledávače v Internetu apod. MVS je většinou vyřizována prostřednictvím e-mailu.

5. Poskytni v knihovně prostor jiným specializovaným obecním informačním službám, koordinuj práci obecních informačních a poradenských zařízení.

České veřejné knihovny na Internetu:

Většina knihoven na své WWW stránce informuje o tom, že v knihovně je umístěno informační centrum, které poskytuje informace o městě (obci) a nebo je na jejich stránkách umístěn odkaz na WWW stránku příslušného obecního úřadu.

6. Neomezuj žádným způsobem dostupnost veřejně přístupných informací.

České veřejné knihovny na Internetu:

Všechny sledované knihovny uvádějí jaké dokumenty a informace jsou uživatelům běžně dostupné. Každá knihovna má uvedenou provozní dobu, pokyny pro uživatele apod. Dostupnost veřejně přístupných informací však lze chápat i z hlediska zdravotně postižených občanů, kteří nemají možnost běžně využívat služeb veřejných knihoven. V tomto ohledu ještě mají české veřejné knihovny řadu problémů: chybí bezbariérové přístupy do půjčoven, chybí cílené programy pro zrakově postižené atd. Přístup zdravotně postižených k Internetu a dalším informacím je velmi omezený.

7. Prostřednictvím instalovaných počítačových terminálů zpřístupňuj informační služby databázových středisek a využívej je.

České veřejné knihovny na Internetu:

Všechny sledované veřejné knihovny zpřístupňují uživatelům elektronické databáze prostřednictvím lokální počítačové sítě i prostřednictvím sítě Internet. Okresní knihovna v Havlíčkově Brodě jako, první veřejná knihovna v ČR, od října 1998 poskytuje přístup na Internet i zrakově postiženým.

8. Zajisti po celou návštěvní dobu knihovny efektivní dostupnost všech informačních pramenů.

České veřejné knihovny na Internetu:

Veřejné knihovny, které vystavují své databáze na svých WWW stránkách, tuto podmínku beze zbytku naplňují, neboť vystavené on-line katalogy a další elektronické informace jsou pro uživatele prostřednictvím Internetu přístupné 24 hodin denně. Jedná se o většinu sledovaných knihoven.

9. Zřiď informační tabuli pro zveřejňování informací místního charakteru a informací o záměrech a programech místních organizací.

České veřejné knihovny na Internetu:

Knihovny, které na svých stránkách zveřejňují informace o městě, poskytují také informace o aktuálním dění v místě svého působení - odkazy na WWW stránce (např. MěK Havířov).

10. Poradenskou pomoc poskytuj v rámci metodiky používání informačních zdrojů, nikoli při jejich výkladu. Je-li to nutné, odkaž uživatele na příslušné specialisty. Doslovně a bez komentáře by měly být sdělovány především informace z právních a lékařských dokumentů.

České veřejné knihovny na Internetu:

Všechny knihovny nabízejí informace o specializované literatuře, elektronických databázích apod. Uživatel si může dokumenty, obsahující požadované informace prostudovat sám ve studovně, popř. si je zapůjčit domů.

Závěr

Jsou tedy veřejné knihovny v České republice připraveny stát se informačními centry v místech své působnosti? Jako knihovník tvrdím, že ano a mám proto několik zásadních argumentů.

Jedinečnou funkcí knihoven je totiž shromažďovat, pořádat, nabízet k využití a uchovávat veřejně přístupné dokumenty bez ohledu na formu (tištěný materiál, kazeta, CD ROM, síť) takovým způsobem, který, bude-li to třeba, umožní jejich vyhledání a předání uživateli. Žádná jiná instituce neprovádí tuto dlouhodobou systematickou práci.

Knihovny působí nejúčinněji jako síť a fungující síť zajišťuje uživatelům knihovny získání toho, co potřebují z nějaké jiné knihovny, není-li to k dispozici v jejich místní knihovně. Sítě přesahují hranice působnosti vědeckých a veřejných knihoven i hranice mezinárodní. Internet otevřel nové možnosti, obzvláště pokud jde o přístup k bibliografickým a lokálním informacím.

Lze předpokládat, že v budoucnu, v informační společnosti, budou všichni občané potřebovat knihovny v některém stadiu svého života, ať už jako školáci, studenti nebo při svých společenských aktivitách, ve svém volném čase či při své práci. Důvod je zcela zřejmý: využívání informací vzrůstá velmi intenzivně a navíc, k všeobecnému přenášení znalostí, např. médii ve formě informací poskytovaných různými institucemi, je potřebná služba, která poskytne jednotlivci přesné odpovědi na jeho otázky.

V tomto směru mají veřejné knihovny velikou šanci a záleží na knihovnících, knihovnách a jejich zřizovatelích, jak tuto šanci dokáží využít a proměnit se tak v knihovny pro další tisíciletí.

Seznam použité literatury:

1. Doporučení pro veřejné knihovny. Zpracováno pro Sekci veřejných knihoven IFLA. Praha, Národní knihovna 1995, 95 s.
2. Zpráva o Zelené knize o roli knihoven v moderním světě. (WWW Národní knihovny v Praze)
3. Richter, Vít: Využívání informačních technologií v knihovnách ČR. Čtenář, 50, č. 7-8, s. 194-201.
4. Richter, Vít: Využívání informačních technologií v knihovnách ČR. Dokončení z č. 7-8., Čtenář, 50, č. 12, s. 341-344.