Využití Internetu ve státní správě - výsledky výzkumu

Mgr. Jiří Remr, Markent, s. r. o.

Úvod

Projekt výzkumu využití Internetu ve státní správě byl od samého začátku koncipován jako periodicky se opakující studie. Po obsahové stránce je výzkum zaměřen zejména na mapování aktuálního stavu využití Internetu a Internetových aplikací a analýzu základních trendů sledované oblasti. Společnost Markent přitom provádí podobně koncipované výzkumy také v průmyslových podnicích a dalších organizacích, což umožňuje porovnávat jednotlivá odvětví při implementaci Internetových aplikací a sledovat dynamiku vývoje zmíněných technologií. V neposlední řadě výstupy našich výzkumů umožňují analyzovat formy a způsoby využívání Internetu (resp. informačních technologií jako takových) v různých režimech pracovních procesů.

Realizace výzkumu

Vlastní sběr dat probíhal po pečlivé přípravě jednotlivých otázek na jaře roku 1998. Dotázáni byli kompetentní pracovníci v centrálních institucích státní správy České republiky (zejména pak vedoucí odborů informatiky a výpočetní techniky popř. jejich zástupci a další pracovníci zodpovědní za nasazení a správu Internetu a Internetových aplikací).

S žádostí o rozhovor bylo osloveno 31 institucí. Vzhledem k tomu, že někteří zástupci oslovených institucí se odmítli interview zúčastnit a jedna instituce byla z analýzy dodatečně vyřazena pro neúplnost poskytnutých informací, shrnuje tato zpráva odpovědi 25 organizací.

Data byla získávána face-to-face rozhovory vyškolených tazatelů s respondenty. Tazatel kladl respondentům otázky a zaznamenával v průběhu rozhovoru jejich odpovědi do dotazníku.

Dotazník obsahoval, vedle řady otázek zaměřených na zjištění relevantních informací nezbytných k naplnění cílů tohoto výzkumu, také řadu otevřených otázek, pomocí nichž byly sledovány kvalitativní aspekty sledovaných skutečností. Aby byly odstraněny možné nepřesnosti ve formulaci otázek, byla ještě před započetím vlastního výzkumného šetření provedena pilotáž dotazníku.

Před zpracováním dat byly všechny záznamy kontrolovány z hlediska úplnosti a logické konzistence odpovědí. Poté byla data zpracována matematicko-statistickými postupy; kromě třídění prvního a druhého stupně bylo použito statistických testů významnosti, analýza průměrů a metody regresního modelování.

Zpracované a analyzované informace vyústily v přípravu závěrečné zprávy, která shrnula situaci ve sféře využití Internetu v roce 1998. Výsledky letošní fáze výzkumu jsou prezentovány v průběhu mezinárodní konference ISSS 1999, přičemž závěrečná zpráva obsahující aktuální údaje a srovnání výsledků s loňským výzkumem bude k dispozici ve druhém čtvrtletí roku 1999.

Hlavní výsledky výzkumu

Internet je ve státní správě vnímán zejména jako komunikační prostředek a zdroj informací. Z tohoto hlediska využívaly Internet v roce 1998 čtyři z pěti institucí státní správy, což představovalo téměř o třetinu větší uplatnění Internetu ve srovnání s podnikovou sférou.

Ředitelé IT ve státní správě používali Internet téměř stejně často jako odborné časopisy počítačích, které jsou dlouhodobě na prvním místě mezi všemi ostatními používanými informačními prameny. Vzhledem k vysoké aktuálnosti informací publikovaných prostřednictvím Internetu příliš nepřekvapí, že je Internet využíván častěji než odborné knihy a publikace.

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že 85 % institucí bylo již v roce 1997 připojeno pevnou linkou (ostatní instituce byly připojeny buď komutovanou linkou nebo vůbec). Pro srovnání: z velkých průmyslových podniků s více než 500 zaměstnanci bylo ve stejném časovém období připojeno pevnou linkou 43 % podniků!

Ještě viditelnější rozdíly mezi státní správou a sektorem průmyslových podniků se ukázaly při mapování webovských serverů a jejich použití. Vlastní WWW server provozovalo devět z deseti institucí státní správy, zatímco v průmyslových podnicích to byla jen jedna pětina (další třetina velkých podniků pak používala hostingové služby některého z poskytovatelů připojení do Internetu).

Přibližně třetina zkoumaných institucí není dosud propojena se svými pobočkami nebo detašovanými pracovišti. Pro polovinu těchto nepropojených institucí je přitom nějaká forma zasíťování perspektivní a podle odpovědí dotázaných se výhledově uvažuje o změně tohoto stavu. Pro druhou polovinu nepropojených institucí nejsou otázky případného připojení nebo vybudování sítě ani aktuálně naléhavé, ani perspektivní v budoucnu (jedná se především o jednotlivá, samostatná pracoviště, ve kterých jsou nároky na komunikaci menší ve srovnání s ostatními institucemi).

Z hlediska typu propojení poboček bylo v roce 1998 patrné vyrovnané zastoupení rozlehlých sítí (WAN) a komutovaného spojení. Současně platí, že tento rovnovážný poměr byl zachován pouze v případě ministerstev, zatímco mezi ostatními orgány státní správy, které působí na centrální úrovni převažovaly komutované linky.

Shrnutí

Závěrem je možné konstatovat, že v centrálních institucích převládá při hodnocení vlastního vybavení mírné sebevědomí (ve dvou pětinách institucí považují respondenti vybavenost informačními technologiemi za spíše lepší ve srovnání se ostatními institucemi). Druhá, přibližně stejná část respondentů pak považuje svůj systém za stejně dobrý jako systémy ostatních institucí a zbývající jedna pětina pak hodnutí svůj systém jako horší. Celkově lépe hodnotí svůj systém ředitelé IT z ministerstev před svými kolegy z ostatních orgánů státní správy.

Z odpovědí ředitelů IT vyplývá, že mezi hlavní faktory nespokojenosti se stávajícím informačním systémem patří úroveň servisu a vysoké nároky na údržbu systému; s tímto jsou ředitelé IT nespokojeni v každé druhé instituci. Mezi další faktory nespokojenosti se stávajícím vybavením patří zejména zastaralost používaných systémů, jejich omezená funkčnost a neintegrovanost řešení.

Příloha

Charakteristiky sledovaných institucí

Tab.č. A Velikost organizace podle typu organizace

řádková procenta	méně než 100 zam.	101-500 zam.	501 a více zam.
ministerstva	0	58	42
další orgány st. správy	50	17	33

Přehled vybraných výsledků výzkumu

Tab.č. B Připojení na Internet podle typu organizace

sloupcová procenta	ministerstva	další orgány st. správy
ano, po komutované lince	0	33
ano, po pevné lince	100	42
ne, ale uvažujeme o tom	0	17
ne a ani o tom neuvažujeme	0	8

Tab.č. C Vlastní WWW server podle typu organizace

sloupcová procenta	ministerstva	další orgány st. správy
ano	100	42
ne, ale máme pronajatou část serveru	0	33
ne, ale uvažujeme o tom	0	17
ne a ani o tom neuvažujeme	0	8

Tab.č. D Formy připojení poboček podle typu organizace

sloupcová procenta	ministerstva	další orgány st. správy
WAN	36	27
komutované linky	36	55
nijak, ale uvažujeme o propojení poboček	9	18
nijak a ani neuvažujeme o změně	18	0

Tab.č. E Srovnání vybavenosti s jinými organizacemi podle typu organizace

sloupcová procenta	ministerstva	další orgány st. správy
mnohem lépe	0	0
spíše lépe	54	27
asi tak na stejné úrovni	31	46
spíše hůře	15	27
mnohem hůře	0	0