Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven
Blanka Koubová, Ministerstvo kultury ČR
Úvod
Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven (mezi knihovnickou veřejností se již vžil pod zkratkou RISK) je systémovým řešením účasti státu na zabezpečení přístupu k informacím všem občanům ČR v návaznosti na mezinárodní informační vazby. Znamená významný krok k vyrovnání stavu českého knihovnictví a informatiky se stavem ve vyspělých zemích. Byl poprvé vyhlášen v roce 1997. Účast státu spočívá v poskytování finančních prostředků na projekty a v odborné bezplatné pomoci při jejich realizaci. Finanční prostředky Programu umožňují podporovat soustavu knihoven jako propojeného systému. Základní myšlenkou této sítě by měla být dostupnost informací a srozumitelný a snadný přístup občanů k nim. Tento program přispívající k systémovému budování sítě knihoven formou poskytování grantů na návrhy projektů jednotlivých knihoven má dva cíle:
- vznik sítě knihoven, která umožní občanům pohodlný přístup k informacím bez ohledu na místo jejich uložení a umožní rovněž komunikaci knihoven navzájem (tematický okruh: Podpora propojení veřejných knihoven v síti)
- vybudování souborného katalogu knihoven ČR, který umožní využívat výhod této sítě, tzn. přehled o fondech knihoven, možnost "sdílení" sekundárního aparátu, tzn. využívání záznamů již zkatalogizovaných publikací a článků (tematický okruh: Tvorba a zpřístupňování dat v síti)
Informační síť veřejných knihoven bude přístupná v síti Internet, která je největším zdrojem veřejně přístupných informací.
Své projekty mohou přihlašovat fyzické i právnické osoby mající živnostenské oprávnění k podnikání v kultuře, včetně občanských sdruženích založených podle z. 83/1990 Sb., a dále příspěvkové a rozpočtové organizace měst a obcí i organizace zřizované ústředními orgány státní správy (za organizace bez právní subjektivity podává žádost zřizovatel, většinou obec). Předkládající organizace musí být veřejnou knihovnou, tzn. plnit základní knihovnické funkce a nemít nijak individuálně omezený okruh uživatelů. Výjimky mohou být učiněny pouze rozhodnutím hodnotitelské komise; projekty však musí úzce souviset s činností veřejných knihoven.
Porovnání jednotlivých ročníků Programu
1997
1998
1999
celkem přihlášeno projektů
149
234
296
celkem poža
dovaná výše dotace104 200 tis. Kč
90 355 tis. Kč
81 278 tis. Kč
celkem oceněno projektů
103
159
?
přidělená finanční dotace
32 300 tis. Kč
34 000 tis. Kč
25 000 tis. Kč
Zhruba polovina finančních prostředků byla přidělena projektům žádajícím finanční dotaci v tematickém okruhu "Podpora propojení veřejných knihoven v síti". Tím byla naplněna základní myšlenka účasti knihoven na informační dálnici.
Velká část zbývajících prostředků byla věnována na tematický okruh "Prezentace dat v síti". Toto téma se týká především velkých knihoven, které jsou již na Internet připojeny z dřívější doby a nyní plní logický následný krok pod heslem: nejenom vidět do světa, ale také být ve světě viděn. Do budoucna se počítá s tím, že jak bude postupně přibývat počet knihoven napojených do veřejné informační sítě Internet, omezíme finanční prostředky podporující první tematický okruh a tak umožníme věnovat část ušetřených prostředků na případné další podpůrné programy.
Poměrně malá částka, z hlediska posunu vývoje českého knihovnictví však nikoliv zanedbatelná, byla přidělena knihovnám, které dosud nezačaly s automatizací knihovnických procesů jako první impuls (nákup prvního hardware a základních programových modulů sloužících k automatickému zpracování knižního fondu).
Při přidělování dotací nebyla stanovena podmínka finanční spoluúčasti předkladatele projektu, zřizovatel se při podpisu smlouvy pouze zavazuje hradit náklady spojené s provozem Internetu v dalších letech. V konečném vyúčtování vyšlo najevo, že organizace při realizaci projektů připlácely značné částky získané z jiných zdrojů, někdy činila jejich spoluúčast i více než 50 % podíl na celkových nákladech. Celkem byla spoluúčast realizátorů projektů v roce 1997 téměř 6500 tis. Kč, tzn. 16,7 %, v roce 1998 přes 14 000 tis. Kč, což představuje úctyhodných 41 %.
Harmonogram Programu
- vyhlášení Programu prostřednictvím inzerátů v tisku
- listopad
první týden v lednu - uzávěrka přijímání žádostí s projekty do konce ledna - zpracování žádostí na odboru literatury a knihoven MK a rozeslání projektů členům hodnotitelské komise. Komise je poradním orgánem ředitelky odboru literatury a knihoven a je složena z knihovnických a informačních expertů. únor - 1. kolo hodnocení. Dvoukolový způsob hodnocení jsme zvolili vzhledem k velkému množství projektů a zkušenostem s jejich posuzováním. První kolo provádí členové hodnotitelské komise sami. Dle předem dohodnutých kritérií bodují jednotlivé projekty známkami 0-4 v 5 kategoriích (soulad se zadáním, dopad na uživatelskou obec, dosažitelnost cílů, přiměřenost nákladů, využití existujících zdrojů) březen - zasedání hodnotitelské komise, 2. kolo hodnocení - konečné přidělování konkrétních finančních prostředků na jednotlivé projekty, které za osobní účasti členů hodnotitelské komise probíhá na Ministerstvu kultury. Dotace se přidělují podle pořadí vzniklé součtem hodnocení prvního kola. březen/duben - oznámení výsledku žadatelům duben/květen - uzavírání smluv s úspěšnými žadateli červen - vyplacení části dotace za 1. pololetí do konce roku - průběžné vyplácení zbývající části dotací v režimu limitů Ministerstva financí Závěr
Závěrem je třeba říci, že vyhlášení Programu rozvoje informační sítě veřejných knihoven mělo mezi knihovnickou veřejností značný ohlas. Důkazem toho je, že již v prvním roce vyhlášení Programu podalo svou žádost 149 subjektů. Pro rok 1998 evidoval odbor literatury a knihoven Ministerstva kultury 234 žádostí, tedy nárůst o téměř dvě třetiny, v letošním roce je jich ještě o 60 více.
Existence Programu a jeho výsledky byly několikrát pochvalně zmíněny v odborném tisku a na oborových konferencích. Praktický dopad si může každý ověřit přímo prostřednictvím sítě Internet. Značná část podpořených knihoven vytvořila své WWW stránky, instituce zpřístupňují vlastní nebo dokonce souborný sekundární aparát. Můžeme říci, že Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven znamená významný krok k vyrovnání stavu českého knihovnictví a informatiky se stavem ve vyspělých zemích a jeho další pokračování v následujících letech je tedy nanejvýš žádoucí.