Vzdělávací systém ve Švédsku

Kathrin Holmgrenová, Švédský svaz municipalit

Systém státních škol ve Švédsku zahrnuje jak povinné, tak volitelné vzdělávání. Volitelné vzdělání se dělí na víceletá gymnázia a municipální vzdělávání dospělých.

V rámci nařízení parlamentu a vlády může každá municipalita o typu místního vzdělání svobodně rozhodovat.

Rozvojem, hodnocením a kontrolou švédského státního vzdělávacího systému je pověřena Národní vzdělávací agentura (Skolverket).

Povinná devítiletá školní docházka je určena všem dětem od sedmi do šestnácti let. Pokud se rodiče rozhodnou, děti mohou začít chodit do školy již od šesti let.

Víceletá gymnázia jsou rozdělena do 16 let trvajících národních programů, jejichž záměrem je co nejvšeobecnější vzdělání a získání schopností pro pokračování ve vzdělání univerzitní formou. Prakticky všechny děti pokračují z prvního stupně na víceleté gymnázium, přičemž tento stupeň shodně absolvují během tří let.

Mladí lidé mohou vstoupit na gymnázium až do dvaceti let. Poté si musí volit z nabídky municipálního vzdělávání dospělých. Sem patří program vzdělávání dospělých komvux. Ten obsahuje jak zpětný přehled látky, povinné na druhém stupni základního vzdělávání, tak i plný rozsah látky volitelné. Přibližně čtvrtina studentů pokračuje ve vzdělávání univerzitní formou, a to v průběhu tří let po ukončení víceletého gymnázia. Na univerzitách mohou obdobně volit mezi individuálními kurzy a speciálními studijními programy.

Univerzity jsou soustředěny ve dvaceti vzdělávacích centrech, zahrnujících celé území Švédska. (http://www.skolverket.se)

Prvního července 1997 zahájila švédská vláda pětiletý program, nazvaný Kunskapslyftet. Jeho cílovou skupinou jsou nezaměstnaní, kterým se nedostalo vzdělání na víceletých gymnáziích, nebo jim chybí jeho část. Program je určen také zaměstnaným osobám s nižším vzděláním. Ročně je zasláno 100 až 140 tisíc přihlášek. Podpora těmto studentům je obdobou podpory v nezaměstnanosti.

(http://kunskapslyftet.gov.se/english/)

IT ve školních programech

V plánech povinného a volitelného základního vzdělání jsou IT zmiňovány pouze obecně. Např. se zde uvádí: “…v jazycích, matematice… se předpokládá užití Informačních technologií”. Není však řečeno proč, jakým způsobem a s jakým cílem. Užití IT je pouze konstatováno. Podobně neexistuje ani požadavek na schopnosti vyučujících zvládat IT. Dokonce i univerzitní pedagogické vzdělání zahrnuje pouze povinné kurzy pro zvládnutí IT.

Vzdělávací programy IT a jejich výsledky

Na celonárodní úrovni existují a existovaly speciální programy vzdělávání v IT.

Fond rozvoje poznání a schopností: “Cílem tohoto Fondu je podporovat a rozvíjet schopnost zvládání IT a vytvářet podmínky pro ekonomický růst. Fond podporuje inovativní aktivity, vzorové modely a stanovuje dlouhodobé cíle.” (http://www.kks.se)

Fond uskutečňuje několik programů, z nichž každý je rozdělen do pěti částí. Jedna z nich je určena pro školy a jedna pro vzdělávání dospělých. Vzdělávací programy mají hodnotu 110 000 Euro.

Ve školách, municipalitách a regionech bylo zahájeno přibližně 100 projektů. Některé jsou velké a jiné jenom velmi malé. Čtyři takové projekty probíhají v Norrbottenu. Fond obdržel v této souvislosti tisíce přihlášek. Nebylo snadné je všechny přečíst a vybrat nejlepší kandidáty, přičemž rozsáhlá administrativa způsobila, že mnozí žadatelé museli poměrně dlouho čekat a nakonec od svých záměrů upustili.

Podle zástupců Fondu by měly tato projekty fungovat podobně, jako se šíří vlny na hladině. Podle mého názoru jsou však počáteční vlny příliš slabé a nedosáhnou do všech konců vzdělavatelného okruhu.

K podobnému jevu došlo i v případě projektu v Lulea. Převzali jsme model Fondu a zahájili program. Výsledky projektu často prospěly učitelům, kteří se jich účastnili, anebo některé části školy, případně škole celé, avšak k přesahu do dalších škol nedošlo. Pokud nadšení učitelé školu opustili, projekt již dále nepokračoval,

Většina projektů, spravovaných Fondem, bude ukončena v roce 1999.

Rada mládeže pro IT má za úkol zkoumat přístup mladé generace k IT a jejich užití. V roce 1997 adresovalo své návrhy přímo kanceláři švédské vlády sedm mladých lidí ve věku od 14 do 27 let. Podle Rady je nezbytné změnit styl školní práce a změnit celkový přístup ke vzdělání. To je důležitější, než jenom zlepšit existující model novými IT.

Rada rovněž upozornila na to, že IT musí být lidem dostupné. Internet musí být spravován demokraticky a počítače musí být dostupné v knihovnách, kavárnách, školách, rekreačních centrech atd.

Rada vedle toho upozornila na zájem mládeže o globální i lokální problémy. V této souvislosti vznikl novotvar: “glokální” společnost.

Doporučení Rady mládeže nicméně neovlivnila rozhodnutí Ministerstva školství a věd, které v nadcházejícím roce programům IT nevěnuje velkou pozornost.

Výbor dálkového vzdělávání

Výbor inicioval projekty v hodnotě 11 000 Euro a pozorně prostudoval jejich výsledky. Průzkum byl zaměřen na předpokládané vzdělávání dospělých dálkovou formou. Zpráva byla vydána na podzim minulého roku a byla předána několika institucím k posouzení. Výsledek připomínkového řízení bude znám na jaře 1999.

Výsledky šetření nepřinesly žádné podstatné objevy. Dálkové vzdělávání se děje tradiční korespondenční školou, která ke komunikaci používá e-mailu, kombinovaného s veřejně přístupnými složkami na několika serverech. Urychlení komunikace nicméně zvýšilo zájem o tento typ vzdělání. Nejvíce byla přitom kritizována technická stránka věci. Znemožňuje totiž skupinové studium, nepodporuje konzultaci s učiteli a sami učitelé v ovládání příslušných technik nijak nevynikají.

Výbor rovněž konstatoval, že dálkové vzdělávání je vhodné pouze pro dospělé. V další části přednášky ukážu internetové stránky vzdělávání pro mládež. Podle mého názoru je dálkové vzdělávání vhodné pouze pro dospělé, kteří se již naučili zvládat cizí text i proces jeho transformace na skutečné poznání.

Švédská Národní rada pro vzdělávání provozuje švédský Schoolnet, schválený vládou. Projekt byl zahájen na podzim 1994. Od té doby se přihodilo velmi mnoho, a stále se ještě děje. Je téměř nemožné, aby jedinec či škola dokázali s tempem vývoje držet krok.

Cílem projektu je objasnit funkci pozoruhodných a místy ne zcela srozumitelných Informačních technologií. Schoolnet je budoucím průvodcem pro integraci IT do vzdělávacího systému. Ti, kdo se s touto oblastí dosud neseznámili, zde naleznou potřebnou pomoc. Zkušení naopak získají kvalitní služby a zdroje. Další významnou úlohou této sítě je skutečnost, že má tvořit jakési fórum. V rámci této sítě se lze setkat s dalšími švédskými školami a mezinárodními institucemi, pracujícími s IT i s Internetem.

(http://www.skolverket.se/skolnet/english/index.html)

Severský Schoolnet (http://odin.dk)

Evropský Schoolnet (http://www.eun.org)

Švédský Schoolnet je zlatý důl pro učitele i žáky, zejména na základních stupních vzdělávání. Ačkoli o Schoolnetu vědí téměř všichni učitelé, ne všichni s ním pracují pravidelně. Podle mého názoru by Národní agentura pro vzdělávání měla více zodpovídat za užití Schoolnetu učiteli a neomezovat se pouze na tvorbu a provoz této sítě.

Delegatura pro IT ve školství je zodpovědná za implementaci “Vzdělávacích pomůcek”, což je tříletý národní porgram, podporující užití ICT ve školách. Delegatura je podřízená a úkolovaná Ministerstvem školství.

Program sestává ze sedmi částí, jejich nejdůležitějšími složkami jsou tyto:

Program má hodnotu 160 0000 Euro.

(http://www.itis.gov.se/english)

Podle mého názoru je tento program pro školy nejvhodnějším, neboť umožňuje pedagogické využití IT, a dále pro politiky, představitele samosprávy a učitele ve všech municipalitách.

Dnešní stav

O IT a vzdělávání bylo vypracováno mnoho zpráv. Všechny se shodly na tom, že výsledky nenaplnily očekávání. V současnosti neexistují důkazy pro to, že by užití počítačů ve vzdělávání přinášelo jednoznačný výsledek Mnohé investice bez hlubšího pedagogického základu rovněž nepřinesly žádané výsledky. Podle některých kritiků škola neodpovídá nárokům praktického života, zejména díky jejím rigidním strukturám. Přísné metody školního vzdělávání je třeba radikálně změnit. Má-li být vzdělání použitím IT zkvalitněno, je třeba změnit strukturu rozvrhu, tříd a témat. Viz zprávu TELDOKu č. 125, (http://teldok.framfab.se)

Místní iniciativy

Rozsáhlá aplikace IT ve školním systému byla poprvé zavedena v Sandvikenu.

V Jämtlandu realizoval podobnou iniciativu Municipální fond. Jak Sandviken, tak Jämtland jsou podporovány Fondem rozvoje poznání a schopností.

V celé zemi se municipality vybavují počítači. Na počátku šlo o individuální užití počítačů. Později se pozornost přesunula k sítím, internetu, e-mailu atd. Příprava pedagogů se soustředila na osvojování těchto pomůcek, avšak očekávaný výsledek se nedostavil.

Norrbotten

V norrbottenském regionu existujeje zřejmě nejlepší vybavenost počítači, počítačovými sítěmi a internetem. Na základním stupni má počítač každá třída, na vyšším stupni je to jeden počítač na 7–8 žáků a ve víceletých gymnáziích je to jeden počítač na 3–4 žáky. Počítače jsou také v klubovnách, společenských místnostech a ve specializovaných učebnách.

Každá škola v Norrbottenu je napojena na Internet. Na školách je 106 míst, z nichž se lze připojit přinejmenším na ISDN. Na magistrátu existuje připojení o rychlosti 2 Mbit/s, přičemž jde o rychlostní síť ATM bez jakéhokoli omezení. Prakticky každá škola na vyšším stupni (7–9) a všechna víceletá gymnázia mají místní sítě s provozní rychlostí 512 Kbit/s. Každý žák či učitel má přístup k e-mailové adrese, z toho asi 80 % je individuálních. V Lulea je asi 12 000 žáků, přičemž každý má osobní e-mail, stejně jako učitelé. Administrativa je vysoce automatizována. (http://www.edu-lulea.se)

Každá municipalita zavedla vedle městských také školní sítě. Infrastruktura je vytvářena společností IT Norrbotten.

Síťové vzdělávání

Sítě budou pravděpodobně největšími prostředníky vzdělávání. Tento typ vzdělání souvisí s multimediálním aplikací, ať je to audio, video, obrazová část či text. Pedagogický výzkum ukázal, že čím více žákových smyslů vnímá probíranou látku, tím kvalitnější je vzdělávací proces. Studium pomocí sítí umožňuje žákům spolupráci vzájemnou, i spolupráci s učiteli. Síťové vzdělávání činí studenta nezávislým na prostoru a čase.

Pro řídce osídlené oblasti, jako je Norrbotten, může síťové vzdělávání představovat model pro budoucnost. Představuje-li internet novou průmyslovou revoluci, mohlo by být síťové vzdělávání budoucí revolucí pedagogickou.

V rámci přednášky budou předvedeny hodiny španělštiny, šířené internetem s multimediální podporou pro 12–13leté žáky v Jokkomokku.

Závěry

Švédský vzdělávací systém, který byl popsán v této přednášce, představuje vhodnou oblast pro zavádění IT jako vzdělávací pomůcky. Municipality však přesto nedokázaly naplnit očekávání a nezavedly IT do vzdělání náležitě. Na konci 20. století, kdy již prakticky všichni umí číst a počítat, vzrůstá význam poznání, jak studovat a nabývat informací nejefektivnějším způsobem. V tomto procesu je užití IT nenahraditelné, neboť jejich aplikace je předpokladem celoživotního vzdělávání. Užití IT ve školství je tak užitečnou a nezbytnou pedagogickou pomůckou pro dosažení cílů vzdělání.