Zdroje, principy a perspektivy rozvoje informační společnosti v Evropě

Karl Henry Haglund, ředitel oddělení ISPO, DG XIII,Evropská komise

Připravenost na budoucí vývoj

Informační společnost se prudce rozvíjí. V rámci světa otevřené ekonomiky musí soukromé společnosti, administrativa i národní ekonomiky trvale usilovat o produktivitu, konkurenceschopnost a prvotřídní služby. Proces obnovy vyžaduje potřebu i schopnost uskutečnění změn.

Obchodní a podnikatelské příležitosti zaznamenaly prostřednictvím Internetu a jiných nově vzniklých informačních sítí velký rozmach. Informační okruhy akcelerovaly přesuny výroby, marketingu a služeb do specifických odvětví a profesí, k nimž patří subdodavatelé a externí zaměstnanci. Informační sítě otevřely nové místní, regionální a globální trhy spolu s novými prostředky nalézání obchodních partnerů. Elektronický obchod je dnes již trvalou realitou.

Vlády zvažují roli informačních technologií v rámci reformy služeb veřejné správy a agentur. Hlavním cílem je plně využít veřejných informačních zdrojů a plně je zpřístupnit všem občanům prostřednictvím veřejných informačních sítí. Plnohodnotný a vyvážený přístup k otevřeným sítím je nezbytnou podmínkou potencionálního užitku ze svobodného pohybu informací.

Pro jednotlivce, ať již v roli konzumenta nebo občana, představuje informační společnost novou výzvu i obohacení. Je třeba zajistit, aby byl každý vybaven dovednostmi, potřebnými k zvládání služeb, nabízených informační společností. Dostupnými se musí stát e-mail, informační služby a elektronické trhy, stejně jako nové služby, poskytované občanům administrativou.

Politické, ekonomické a společenské dopady informační společnosti jsou mnohostranné a v mnohém ohledu je ještě nelze zcela odhadnout. Je třeba, aby byly podniknuty konkrétní kroky ke zvýšení povědomí veřejnosti o nezbytnosti chápání příležitostí, kladů i záporů informační společnosti. Okamžitá pozornost a praktické kroky je třeba nasměrovat do oblasti zaměstnanosti, životní úrovně, životního prostředí, dopravy, zdravotnictví, obnovy veřejné správy a poskytování služeb, to vše se zvýšenou účastí občanů na rozhodovacím procesu.

Místní a regionální samospráva může přispět k rozvoji informační společnosti posilováním vzájemné důvěry prostřednictvím vysoké kvality veřejných služeb. Evropané budou zřejmě stát v první linii testování pozitivních změn, které s sebou informační společnost přináší. Tento úkol vyžaduje podporu a spolupráci na celoevropské úrovni.

Evropská komise zahájila několik programů a dalších akcí, aby upozornila regiony a města na možný zisk z rozvoje informační společnosti. Tato práce je zastřešena na úrovni místní i regionální, urbanistické i rurální. Tyto kroky jsou nezbytnými předpoklady pro rozhodování veřejné správy, místních samospráv a soukromého sektoru.

Aktivity závisí na každé evropské zemi, regionu nebo městu, které připravují své vlastní plány na jejich uskutečnění. Rozhodování je a bude výlučně jejich. Nikdo je v tom nezastoupí, ačkoli jim může podstatnou měrou pomoci spolupráce, výměna informací, zkušenosti a vše, co si osvojili.

Ekonomiky zemí střední a východní Evropy musí podstoupit transformaci na mnoha úrovních. Souběžně s přechodem k tržní ekonomice musí zvládnout přechod k novým informačním technologiím. Restrukturalizace ekonomik by měla dále ovlivnit potřebu vstupu na evropskou a globální scénu.

Opatření EU pro vytvoření informační společnosti v Evropě

Národní a mezinárodní opatření pro rozvoj informační společnosti mohou být rozděleny do třech kategorií: 1. legislativní kroky, 2. výzkum a vývoj a 3. rozšiřování informovanosti a podpora.

NĚKTERÉ HISTORICKÉ MILNÍKY

Opatření a kroky Evropské unie, zejména Evropské komise, lze ve stručnosti představit následujícím způsobem:

1. Bílá listina Jacquese Delorse

Bílá listina růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti (1993) významnou měrou představila koncept informační společnosti jako systému příležitostí pro Evropany, především z hlediska zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Zejména bohaté kulturní dědictví Evropy bylo vytipováno jako produkční zdroj.

2. Bangemannova zpráva a akční plán informační společnosti

Skupina evropských průmyslníků pod vedením člena Evropské komise Martina Bangemanna podtrhla důležitost liberalizace telekomunikačního sektoru evropské operační infrastruktury a navíc definovala důležité oblasti aplikace těchto metod. Navíc bylo zdůrazněno, že za nezbytné investice je zodpovědný soukromý sektor a účastníci trhu.

V reakci na Bangemannovu zprávu, vypracovala Evropská komise Akční plán informační společnosti, jehož cílem je urychlení realizace informační společnosti v Evropě. V rámci plánu bylo ustaveno Evropské fórum informační společnosti (ISF).

3. Výzkumné a vývojové programy

V mnoha výzkumných a vývojových programech Evropské komise sehrála otázka informační společnosti klíčovou roli. Zejména se to týká programů ESPRIT, ACTS, INFO 2000 a Telematického aplikačního programu. Problematika informační společnosti byla také podporována v rámci evropských strukturálních a sociálních fondů.

4. Legislativní úpravy

Legislativní úpravy Evropské komise sehrály významnou roli ve vytváření konkurenceschopných a liberalizovaných evropských infrastruktur ICT a jejich aplikací.

Nejnovější a pokračující opatření a akce

IST (TECHNOLOGIE INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI) – PÁTÝ RÁMEC EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROGRAMU

Strategickým cílem programu IST je definování výhod informační společnosti v Evropě, spočívajících především v naplnění individuálních a podnikatelských potřeb.

Vzhledem k důkladné přípravě programu lze předpokládat, že některé klíčové akce v jeho rámci dobře reprezentují evropské pojetí informační společnosti a jejího rozvoje. Klíčová opatření programu IST jsou následující:

  1. Systémy a služby pro občany

    2. Cílem je vytvoření nové generace snadno použivatelných, efektivních, spolehlivých služeb v oblasti obecného zájmu, naplňujících požadavky uživatelů na dostupnost a určených všem uživatelů, v kterémkoli lokalitě a kdykoli. Konkrétní oblasti představuje (1) profesionální zdravotní péče, (2) poskytování služeb občanům se speciálními potřebami, včetně invalidů a důchodců, (3) administrativní podpora demokratického procesu, přístupu k informacím a službám, (4) životní prostředí, (5) doprava a cestovní ruch.

  2. Nové metody práce a elektronický trh

    3. Cílem je rozvoj informační společnosti, podporující evropské podnikatelské záměry, zejména SME, a to ve smyslu jejich konkurenceschopnosti i zlepšování kvality individuální práce. Specifické oblasti práce zahrnují: (1) pružné, mobilní a dálkové metody práce, (2) manažerské systémy pro dodavatele a spotřebitele, (3) bezpečnost informací a síťových údajů a jiné technologie, posilující důvěru v systém.

  3. Multimediální pomůcky

    4. Cílem je zkvalitnění uživatelské funkčnosti budoucích informačních produktů a služeb, napomáhajících obohacení evropského kulturního dědictví prostřednictvím jazykové a kulturní rozmanitosti, podporujících tvořivost a posilujících vzdělávání jako celoživotní proces. Konkrétní oblasti zahrnují: (1) interaktivní elektronické vydávání, digitalizované údaje o kulturním dědictví, (2) výchova a vzdělávání, (3) jazykové technologie a (4) přístupy k informacím, rešerše, analýzy a zpracování informací.

  4. Základní technologie a infrastruktury

Cílem je prosazování špičkových technologií, klíčových pro informační společnost, s cílem urychlení jejich aplikací. Smyslem tohoto úsilí je sbližování procesu zpracování informací, komunikačních a síťových technologií a infrastruktur. Konkrétní projekty zahrnují: (1) technologie managementu zpracování informací, širokopásmových komunikačních sítí, společně s jejich implementací a aplikací, (2) technologie a inženýrské zpracování softwarových systémů a služeb, včetně statistických údajů, (3) špičkové simulační a vizualizační technologie, fungující v reálném čase, (4) osobní mobilní komunikační systémy, zahrnující satelitní služby, (5) celoplošné užití senzorů, (6) periferní mikrosystémy a subsystémy a (6) mikroelektronika.

PROMISE (VÍCELETÝ PROGRAM STIMULACE ROZVOJE INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI V EVROPĚ)

Cíle programu PROMISE (1998–2002) jsou následující.

  1. Zvyšování informovanosti

    2. Cílem je zvýšit informovanost veřejnosti o potenciálním významu informační společnosti a jejích aplikací v Evropě, se záměrem motivovat účast na změnách, souvisejících se vznikem a zaváděním informační společnosti.

  2. Optimalizace zisku

    3. Cílem je maximalizovat socio-ekonomický zisk z informační společnosti v Evropě, a to cestou analýzy technických, ekonomických, společenských a legislativních aspektů i doceněním změn, vyvolaných informační společností, týkajících se mimo jiné zaměstnanosti, a podporou spolupráce na celoevropské a národní úrovni.

  3. Globální zviditelnění

Cílem je posílení role a zviditelnění Evropy v tomto procesu v rámci globálních rozměrů informační společnosti, včetně výměny informací se zeměmi třetího světa a spolupráce na prezentaci jednotlivých akcí, a to na bilaterální úrovni či v rámci spolupráce mezinárodních organizací.

PŘÍKLADY STANOVENÍ NEJAKTUÁLNĚJŠÍCH PRIORIT A OPATŘENÍ

V rámci Evropské komise byla zahájena řada iniciativ v oblasti informační společnosti. Následující příklady reprezentují některé z nich, přičemž jejich výběr odráží stanovení priorit.

  1. Fórum informační společnosti při Evropské komisi

Struktury pracovních skupin (PS) odráží priority fóra:

Členství ve Fóru bylo v nedávné době rozšířeno na země střední a východní Evropy, jejichž přítomnost dále rozšíří a posílí jeho vliv a záběr

Fórum se v nedávné době účastnilo na formulování Evropského modelu – evropské koncepce globální správy, nové společenské smlouvy, udržitelnosti a dosažení lepšího světa.

  1. Nejnovější iniciativy, související s rozvojem informační společnosti

Nejnovější příklady odrážejí stanovení priorit:

Kromě těchto priorit se velké pozornosti těší otázky elektronického obchodu a regulace provozu Internetu.

  1. Závěry

Rozvoj informační společnosti může probíhat na několika rovinách: regionální, národní, evropské a globální.

Evropský průzkum informační společnosti ESIS je projektem, organizovaným Úřadem na podporu informační společnosti (ISPO) při Evropské komisi; zabývá se shromažďováním informací o evropských národních strategiích v této oblasti a hlavními projekty a iniciativami. Průzkum ESIS je v současnosti ve fázi rozšíření do zemí střední a východní Evropy a středozemských zemí. Tento materiál je dostupný na internetové adrese ISPO (www.ispo.cec.be).

Obecným pravidlem, které vyplynulo z průzkumu, je zjištění, že národní strategie a programy se od sebe v zásadě příliš neliší. Jistěže existují dílčí rozdíly, ale celková agenda je v zásadě totožná. Je zřejmé, že seznam ”žhavých problémů” je identický v celé Evropě.

Klíčovou otázkou je nicméně úspěšné uvedení těchto strategií a programů do praxe. Konkrétní akční plán musí být připraven individuálně, a to vzhledem k místním/regionálním/národním podmínkám. Výměna informací a zkušeností s nejlepšími programy je důležitá pro přípravu hodnotného pracovního materiálu, což však nezaručuje automaticky úspěch.

Je třeba také podtrhnout, že proces formulování strategie ustavení regionální či národní informační společnosti je prostředkem, který přispěje k tvorbě celkových regionálních rozvojových plánů. Strategická příprava informační společnosti nemá za následek pouze rozpracování nových technologií, ale souvisí také s jinými oblastmi, především se společenskými, právními, ekonomickými a kulturními aspekty.

Pro země, připravující se na budoucí vstup do Evropské unie je velmi důležité, aby z rozvoje informační společnosti učinily významnou prioritu a zahrnuly ji do svých regionálních a národních akčních plánů Tyto kroky jsou nezbytné eventuální žádosti o granty ve prospěch těchto iniciativ.