Návrh pravidel pro financování informačních systémů veřejné správy

Ing. Karel Berka, předseda Úřadu pro státní informační systém ČR

Návrh pravidel pro financování informačních systémů veřejné správy (dále jen "Pravidla") stanoví účel a závaznost Pravidel, zúčastněné subjekty, formu a obsah dokumentace záměru (programu, resp. projektu), způsob jeho projednání a schválení a systém kontroly použití prostředků státního rozpočtu určených na financování nadresortních a meziresortních potřeb rozvoje informatiky státu. Pravidla nejsou závazná pro financování informačních systémů veřejné správy v působnosti jednotlivých resortů.

Pravidla upravují věcný obsah žádostí o účast státního rozpočtu na financování nadresortních a meziresortních projektových a programových záměrů (dále jen "záměrů") předkládaných dále specifikovanými subjekty. Těmito Pravidly nejsou dotčena práva a povinnosti Ministerstva financí (dále jen "MF") vyplývající z § 9 zákona č. 576/1990 Sb., kterým je ministr financí odpovědný za správu a vynakládání prostředků z VPS. Pravidla a na jejich základě připravené návrhy záměrů předané MF předsedou či sekretářem Rady vlády ČR pro státní informační politiku (dále jen "Rada") plně nahrazují proceduru věcného projednání a posouzení účelu vynaložení finančních prostředků ze strany MF. Konkrétní požadavky MF na rozpočtování záměrů jsou obsaženy v "Zásadách pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku" vydaných MF pro rok 1999 pod č. j. 113/43 850/1998.

Po projednání a schválení v Radě se Pravidla stávají závaznými pro členy Rady a všechny orgány veřejné správy, které žádají o zařazení jimi navrhovaných záměrů do plánu práce Rady na další kalendářní rok nebo o zajištění finančních prostředků mimořádně v průběhu kalendářního roku.

Rada je poradním orgánem vlády ČR pro státní informační politiku. Byla zřízena na základě usnesení vlády ze dne 19. října 1998 č. 680. Poslání Rady je vymezeno Statutem Rady vlády ČR pro státní informační politiku schváleným usnesením vlády ze dne 16. prosince 1998 č. 850.

Úřad pro státní informační systém (dále jen "ÚSIS") zajišťuje ve spolupráci s Odbornou pracovní skupinou Rady vlády ČR pro státní informační politiku (dále jen "OPS") a experty odborné zázemí Rady; v souladu se Statutem Rady zabezpečuje sekretariát Rady a zajišťuje organizačně a administrativně činnost Rady a připravuje souhrnné podklady pro jednání OPS a po jejich projednání a schválení předložení podkladů Radě.

ÚSIS v rámci zákonných kompetencí jedná s ostatními orgány veřejné správy a dalšími orgány, jejichž systémy jsou součástí informačních systémů veřejné správy (dále jen "ISVS") v souladu se strategickými a koncepčními záměry Rady v oblasti státní informační politiky a koncepce budování ISVS.

O své činnosti informuje Radu a podle závěrů Rady připravuje podklady pro jednání vlády v předmětné oblasti.

Ministerstvo financí návrhy záměrů neposuzuje po věcné stránce, ale pouze z hlediska hospodárnosti a finančních možností státního rozpočtu. Věcným projednáním v Radě nejsou dotčena práva a povinnosti ministra financí vyplývající z příslušných právních předpisů.

Jménem gestorů záměrů vystupují zástupci orgánů veřejné správy zastoupených v Radě a zástupci ostatních orgánů veřejné správy. Jménem okresních úřadů vystupuje Ministerstvo vnitra. Záměry nadresortní či meziresortní povahy, kde není stanoven gestor, iniciuje a odpovídá za ně Rada nebo ústřední orgán, který u těchto záměrů garantuje výstavbu, rozvoj i provoz (převážně ÚSIS).

Gestorem je míněn orgán, který je zákonem oprávněn ke zřízení informačního systému a který věcně vystupuje vůči ostatním orgánům veřejné správy jako nositel práv a povinností spojených s provozem jeho informačního systému.

Záměry nadresortního či meziresortního charakteru mohou být dvojího druhu:

• Plánované záměry určené k zařazení do plánu práce Rady na příští kalendářní rok a postoupené k projednání příslušné dokumentace.
• Aktuální záměry, které je možno v mimořádných případech předkládat kdykoliv v průběhu roku. Výše účasti státního rozpočtu na jejich financování závisí na výši rezervy v kapitole VPS, kterou navrhuje Rada. Priority financování záměrů schvaluje Rada na doporučení Odborné pracovní skupiny Rady.

Gestoři předávají sekretariátu Rady (písemně) záměry nadresortního či meziresortního charakteru určené pro jednání Rady s dokumentací, jejíž forma a obsah je určen MF (viz čl. 3 "Zásad pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku" vydaných MF pro rok 1999 pod č. j. 113/43 850/1998).

Návrhy, stanoviska a žádosti předkládané do plánu práce Rady na příští kalendářní rok jsou předkládány nejpozději do 31. 3. kalendářního roku v souvislosti s termíny přípravy návrhu státního rozpočtu.

Návrhy, stanoviska a žádosti předkládané Radě gestory pro řešení nových aktuálních potřeb v průběhu kalendářního roku jsou předkládány kdykoliv.

• Sekretariát Rady přijímá návrhy záměrů předkládané gestory a v souladu se Statutem a Jednacím řádem Rady je zařadí na program nejbližšího jednání Rady.
• ÚSIS podle potřeby předkládá Radě po projednání v OPS stručné posouzení záměrů zejména z hlediska Radou schválených strategických a koncepčních záměrů státní informační politiky a budování ISVS.
• Rada posuzuje předkládané záměry a zohledňuje přiložená oponentní stanoviska odborníků a expertů, pokud byla na doporučení Rady, OPS či ÚSIS zpracována.
• Pro zaujetí stanoviska k předloženému záměru je Rada oprávněna vyžadovat od gestora vysvětlení a další podklady.

K návrhům záměrů zaujímá Rada stanovisko:

• schvaluje bez výhrad,
• schvaluje s výhradami,
• vrací k přepracováním,
• zamítá.

Rada sdělí své stanovisko gestorovi. Po event. doplnění podkladů je záměr opětně projednán v Radě. Proces je možné opakovat (s výjimkou zamítnutí). Jeho průběh, věcná náplň i další náležitosti podléhají schválení Radou.

Ke kladnému stanovisku k návrhu záměru Rada může připojit své stanovisko k organizačnímu zajištění záměru; jmenovitě uvede své stanovisko k deklarovanému výběru realizátora záměru.

Doporučení dalšího postupu v případě posuzování návazných etap dlouhodobého záměru vydává Rada na základě výsledků oponentního řízení, které uzavírá rozhodující realizační etapy.

• V případě plánovaných (ve smyslu V.1) záměrů Rada zpracuje přehled záměrů včetně jejich finančního krytí a postoupí ji MF formou žádosti/stanoviska předsedy (alternativně sekretáře) Rady (spolu s přiloženým příslušným zápisem z jednání Rady) s předpokládanou a nárokovanou výší potřebných finančních prostředků.
• MF sdělí Radě výsledek interního projednání (stanovisko k výši požadovaných prostředků).

Negativní stanovisko ze strany MF v případě aktuálních záměrů bude prezentováno na společném jednání předsedy Rady nebo sekretáře Rady, ministra financí nebo příslušného náměstka ministra financí a zástupce gestora. O výsledku je informována Rada.

Pokud není dosaženo shody, může být záměr znovu předložen k projednání Radě s výhradami MF. Posledním řešením v případě rozporu je požádat o rozhodnutí vládu České republiky.

Ministerstvo financí zabezpečí promítnutí odsouhlasených závěrů jednání do Informačního systému reprodukce investičního majetku (dále jen "ISFRIM") či rozhodne o uvolnění finančních prostředků z rezervy v kapitole VPS rozpočtovým opatřením do kapitoly správce příslušného programu.

• Po schválení státního rozpočtu Parlamentem České republiky sdělí zástupce MF v Radě předsedovi Rady do 14 dnů přehled o účasti státního rozpočtu na financování všech záměrů a výši rezervy v kapitole VPS. Rada posoudí výši disponibilních finančních prostředků na informatiku ve VPS a při event. zkrácení plánovaných prostředků stanoví priority řešení záměrů. Na základě stanovení priorit vyzve příslušné gestory záměrů k předložení upravených záměrů v členění podle čl.VI.
• Schválené záměry, které jsou zařazeny do ISFRIM, zveřejní Rada obvyklým způsobem.
• Ministerstvo financí informuje Radu k 15. dni v měsíci následujícímu po konci čtvrtletí o výši disponibilních finančních prostředků v rezervě VPS a stavu předmětných položek v ISFRIM, a to obvykle prostřednictvím svého člena v Radě.
• Pokud jsou předkládány aktuální záměry v průběhu kalendářního roku, platí pro ně stejný režim včetně postupu a obsahu předkládání záměrů i povinností zúčastněných subjektů jako pro záměry předkládané ve lhůtách přípravy návrhu státního rozpočtu.
• Na základě požadavku vlády, některého z členů Rady či příslušného orgánu veřejné správy se Rada může vyjadřovat i k záměrům sloužícím pouze pro vnitřní potřeby resortů.
• Lhůty vyřizování výslovně neuvedené se řídí správním řádem.

Program je záměr dlouhodobého charakteru přesahující rámec kalendářního roku s maximální plánovanou délkou 5 let.

Pro potřeby věcného posouzení Radou je nutné předložit tyto údaje:

1. Dokumentaci programu dle čl. 3 "Zásad pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku" vydaných MF pro rok 1999 pod č.j.113/43 850/1998.
2. Popis programu, zejména jeho rozsah a zajištění kompatibility zejména s dotčenými strukturami ISVS
3. Způsob stanovení realizátora programu a administrátora programu pro výběr programů (v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Projekt je záměr krátkodobého charakteru nepřesahující zpravidla rámec kalendářního roku.

Pro potřeby věcného posouzení Radou je nutné předložit tyto údaje:

4. Dokumentaci projektu dle čl. 3 "Zásad pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku" vydaných MF pro rok 1999 pod č. j. 113/43 850/1998.
5. Odůvodnění projektu

1. Uživatelé výsledku řešení (hotového díla)
2. Seznam odpovědných pracovníků gestora - investora projektu a vymezení úlohy investora v jednotlivých fázích přípravy a realizace projektu
3. Zhodnocení současného stavu.

6. Popis projektu

1. Upřesnění cílů, datového obsahu systému a vztahů systému k okolí; předpoklady realizace projektu: legislativní, organizační a další; specifikace rozhraní k ostatním informačním systémům
2. Upřesnění funkčních požadavků na systém (včetně požadavků na sběr dat, na jejich zpracování, uchovávání, aktuálnost a správnost, na uživatelské rozhraní, na výkonnost, spolehlivost, požadavky organizační, personální, ekonomické, technické aj.)
3. Požadavky na zabezpečení a utajení systému (bezpečnostní záměr)
4. Předběžný návrh systému: okolí systému, hlavní funkce, vstupy a výstupy, hrubý datový model, specifikace nutných vlastností HW a SW
5. Kritéria pro posuzování alternativ, principy výběru a postup schvalování vybrané alternativy
6. Formulace alternativ, možných přístupů k realizaci systému (vlastní vývoj, nákup hotového SW balíku, vývoj externím realizátorem, kombinace aj.). Organizační, personální (sociální), technologické (HW, SW), časové (harmonogram) a ekonomické důsledky jednotlivých alternativ

7. Způsob stanovení realizátora projektu a administrátora projektu pro výběr projektů (v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Rada může kontrolovat naplňování záměrů. K tomuto účelu je oprávněna vyžadovat od gestorů informace a podklady. Se závěry z kontrolní činnosti seznamuje dotčené gestory a prostřednictvím projednání v Radě zástupce MF. Ke zjištění skutečností je oprávněna používat externích posudků, včetně znaleckých.

Na žádost Rady nebo MF poskytuje gestor doplňkové podklady a informace a umožňuje pověřeným zástupcům Rady seznámit se na místě s realizací záměru.

Rada je oprávněna požadovat nápravu zjištěných nedostatků a navrhovat opatření k jejich nápravě; volbu opatření může ponechat na gestorovi. Toto stanovisko současně sděluje gestorovi a prostřednictvím projednání v Radě MF. Gestor není povinen použít opatření navržená Radou; je však povinen zaujmout stanovisko ke všem výhradám Rady. Pokud i po projednání stanoviska gestora bude Rada trvat na tom, že existují nedostatky v realizaci záměru, je gestor povinen nedostatky uvedené Radou odstranit ve lhůtě, stanovené v protokolu o projednání stanoviska.

Gestor je povinen se ke stanoviskům Rady písemně vyjádřit. Ve vyjádření uvede výslovně, zda závěry přijímá, příp. jaké uplatňuje výhrady.

ÚSIS je oprávněn připravovat podklady pro kontrolní činnost Rady a v tomto smyslu vyžadovat od gestorů informace a podklady. Závěry z této činnosti předkládá jako podkladové materiály pro jednání OPS a po jejich schválení Radě.

Ministerstvo financí kontroluje hospodaření s finančními prostředky v rozsahu kompetencí daných mu zákonem. Se závěry z vlastní kontrolní činnosti seznamuje Radu a prostřednictvím Rady dotčené gestory, pokud nejsou v Radě přímo zastoupeny.

Po ukončení záměru předkládá gestor Radě zprávu o realizaci záměru, jejíž součástí je vyúčtování. Zprávu o záměru, jehož realizace je rozložena do více let, předkládá gestor po ukončení jednotlivých etap, nejméně však jednou ročně. Termíny předkládání zpráv určí Rada po dohodě s ministerstvem financí..

Rada předkládá v návaznosti na usnesení vlády ze dne 19. října 1998 č. 680, kterým byla zřízena a usnesení vlády ze dne 16. prosince 1998 č. 850, jedenkrát ročně v souladu se schváleným Statutem a Jednacím řádem Rady v termínu do 31. ledna následujícího roku, vládě souhrnnou zprávu o činnosti včetně informací o realizaci záměrů.